7. Počítačové sítě
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Jedná se vlastně o řízené sdílení komunikačního kanálu
– obvykle časové
– časové sloty však nejsou obvykle přiřazeny konstantně
Současný přístup více uzlů vede ke kolizi
– důsledkem je ztráta přenášené informace
Obecně existují dva základní přístupy
– deterministické
• zde kolize vůbec nenastávají
– stochastické (náhodné)
• kolize nastat může a protokol s ní počítá
– někdy se přidává další kategorie, a to pro systémy využívající CDMA
• do určitého bodu (počtu současně vysílajících uzlů) pracují
deterministicky
• při jeho překročení (vyšší úroveň šumu) již vznikají kolize (nežádoucí
režim)
Řízení přístupu k médiu
Deterministické metody
– Master-Slave
• vyhrazený uzel (Master) se dotazuje uzlů typu Slave
– ty nesmí samostatně vysílat
– komunikace probíhá pouze mezi uzlem Master a jednotlivými
uzly typu Slave
• nevýhodami jsou
– závislost komunikačního cyklu na počtu uzlů
– závislost na výpadku uzlu Master
• výhodou je velmi jednoduchá implementace
• často využívá především u systémů s nižší datovou
propustností a tam, kde daný typ komunikace odpovídá
požadavkům aplikace
– průmyslové distribuované systémy
Řízení přístupu k médiu
Deterministické metody
– Token Passing
• jednotlivé uzly jsou rovnocenné
• oprávnění k vysílání má pouze držitel pověření (token)
– to si uzly předávají v kruhu mezi sebou
– vlastnictví pověření je obvykle časově omezeno
• nevýhodami jsou
– obvykle dlouhý čas na zformování kruhu při ztrátě pověření nebo při
spuštění sítě
• výhodou je nezávislost na jediném uzlu
– TDMA
• přesně určené časové sloty
• využívá se v aplikacích s vysokými nároky na bezpečnost