materialy-ke-zkouzce-zakladni-agrotechnika-a-herbologie-2016-2017

- dělení dle způsobu větvení: monopodiálně, sympodiálně, dichotomicky

Hlíza: ztloustlá část stonku v různých jeho částech – adaptace na nepříznivé

podmínky

- dělíme: oddenkové hlízy

- hypokotylové hlízy (červená řepa, ředkvička)

- bazální hlízy – (pryskyřník hlíznatý)

- nadzemní osní hlízy (kedluben)

- bulva - vzniká z kořene, hypokotylu a spodní části stonku (řepa)

Cibule: zdužnatělý orgán převážně listového, ale také stonkového původu

Klasifikace podle komplexu reprodukčně-biologických vlastností

- plevele jednoleté (generativní rozmnožování)

- efemerní: vegetující mimo vegetační období plodiny (osívka jarní,

rozrazil břečťanolistý)

- časné jarní: klíčí při obnovení vegetace na jaře, škodí v časně setých jařinách (ředkev ohnice, konopice polní, oves hluchý)

- pozdní jarní: vzcházejí na přelomu května a června, zaplevelují širokořádkové plodiny (merlík bílý, laskavec srstnatý, ježatka kozí noha)

- přezimující (ozimé): škodí v ozimech (svízel přítula, chundelka metlice, ptačinec)

- plevele vytrvalé

- rozmnožující se převážně generativně

- rozmnožující se vegetativně (i generativně)

- mělčeji kořenící: kořenující lodyhy, tuhé výběžky, cibule, hlízy (pýr, mochna)

- hlouběji kořenící: kořenové nebo osní výběžky (pcháč rolní, mléč rolní)

Konkurence: vzájemný vztah organismů směřujícího k témuž

- vztah dvou populací (jedinců), společně sdílené zdroje (záření, voda, živiny)

regulace zaplevelených

1. hubení bez ohledu na škodlivost (vyhubení = eradikace)

2. integrovaná ochrana na základem práh škodlivosti (počet (abudancia) a pokryvnost (dominance) plevelů)

3. regulace zaplevelených s využitím užitečných vlastností plevelů

IMWS = integrovaná ochrana proti plevely

= Antirezistentní opatření, detekce, mapování - odhad škodlivosti plevelů, posouzení přírodních podmínek stanoviště, výběr optimálního postupu ochrany rostlin (co nejméně chemické ochrany), což nejpřijatelnější ekonomicky a ekologicky

Metody ochrany:

přímé: fyzikální., chemické, biologická, Mechanické (poškození vegetativních orgánů, podříznutí (plečky), zahrnutím zeminou, vyvláčení na povrch, drahé, 50 % účinnost)

nepřímé: šlechtění na odolnost, legislativní (organizační: karanténa), osevní pustp, zpracování půdy

- termické metody: nevratné poškození buněk a pletiv vlivem vysoké teploty:

- plamen vznikajícího spalováním plynu

- infračervené záření z rozžhavené keramické destičky

- působení horké směsi vodní pára/vzduch (pěna)

- mikrovlnné záření

- elektrický výboj

Slabé stránky termických metod: malá pracovní rychlost (2-4 km/h u strojů využívajících plamene, 1-3 km/h u strojů na bázi infračerveného záření), nízká využitelnost energie (při průměrné spotřebě 50 kg plynu/ha je jen 15 % energie využito k zahřátí plevelů), množství energie nutné ke zničení plevelů velmi kolísá v závislosti na plevelném druhu a jeho růstové fázi, nebezpečí poškození plodiny a necílových organismů