Pedagogická-psychologie-zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pedagogická psychologie
zkoumá psychologické zákonitosti procesu vzdělávání a výchovy s přihlédnutím k vnitřním (charakteristiky žáka a učitel) a vnějším podmínkám.
Širší pojetí: Pedagogická Ψ zkoumá všechny situace, během nichž dochází k záměrnému působení (výchovně vzdělávacího procesu) na člověka.
Užší pojetí: Pedagogická Ψ se zabývá vlivem výchovně vzdělávacího procesu na psychické změny žáka.
Předmětem pedagogické Ψ je studium rozvoje osobnosti v podmínkách záměrného, cílevědomého učení a hledání optimálních podmínek tohoto rozvoje.
Cílem pedagogické Ψ:
naplnění společenské poptávky (představa o podobě jedince)
vývoj jedince a naplnění jeho seberealizačních tendencí
Psychologie učení
Velká pozornost se v pedagogické Ψ věnuje kategorii učení.
V širší rovině můžeme chápat učení jako proces získávání jakékoliv individuální zkušenosti.
V užším slova smyslu je učení spojováno se školou a školním vzděláním a je chápáno jako osvojování vědomostí, dovedností, návyků a postojů, ale také jako změna psychických procesů a stavů a psychických vlastností.
Probíhá na základě změn v prostředí, na které se člověk musí adaptovat, a jeho výsledkem jsou změny vnitřní, které se projevují v myšlení, chování a prožívání.
Definice učení
Učení je relativně permanentní změna v chování a poznání jedince, která nastává vlivem zkušenosti (Vágnerová).
Učení je získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného (Čáp).
Učení je proces utváření způsobilostí, jež umožňují subjektu, chovat se novým způsobem a podat jiný výkon, než jakého byl schopen na počátku učení (Gagné).
Definice podle směrů v psychologii
Biologický přístup: Učení zajišťuje optimalizaci chování, tedy přizpůsobení měnícím se podmínkám prostředí při zachování vnitřní fyziologické rovnováhy – „homeostázy“.
Behavioristický přístup: Učení chápe jako změnu chování, ke které dochází na základě zkušenosti.
Kognitivistický přístup: Učení je vnitřní změna v kognitivních strukturách jedince, změna v připravenosti a způsobilosti reagovat v určité konkrétní situaci.
Humanistický přístup: Učení je chápáno jako spontánní a samostatná aktivita člověka, usilujícího o realizaci svých osobních možností.
Výsledky učení
Výsledky učení jsou vědomosti, dovednosti a návyky
Vědomosti - soustava informací (pojmů, dat)
Osvojování informací souvisí s pamětí a s dalšími poznávacími procesy (pozornost, vnímání, představivost, myšlení)
kvantitativní rozšiřování (více)
kvalitativní prohlubování a zdokonalování naučených informací (vytváření systémů)
Dovednosti - pohotovost k metodicky správnému a rychlému vykonávání praktické činnosti (výkonu)