1. test - agroekologie

pouze na meziprodukty 

-  humifikace – tvorba stabilních látek aromatické povahy 
          → podle obsahu kyslíku – tlení (hodně O2), hnití, kvašení (málo O2) 
-  půdní organická hmota je zásobárna energie a uhlíku pro edafon a rostliny, také ovlivňuje fyzikální 

vlastnosti půdy 

-  černozemě mají nejvyšší podíl humusu → jsou nejúrodnější 
 

Degradace půdy 

-  při nezemědělském využití (stavba měst, silnic, průmyslová výstavba, těžba) 
-  při nevhodném využití dochází k poklesu produkční schopnosti 
-  při pojezdech těžké mechanizace dochází k zhutňování půd, snižuje se obsah humusu a živin v půdě 
-  orné půdy se degradují na pastviny, ty dále na půdu porostlou keři až na půdu bez  porostu 
-  větrná eroze způsobuje desertifikaci 
-  vodní eroze jako důsledek nesprávně obhospodařovaných svahů 
-  zasolování – akumulace solí (tzv. výkvět) v důsledku nadměrného výparu vody 
-  acidifikace – zvýšení koncentrace kys. sloučenin v půdě v důsledku prům. výroby (také vliv 

monokultur jehličnatých lesů – přirozeně kyselé substráty)  

-  časté kontaminace těžkými kovy, pesticidy a jinými toxickými látkami 
 

Význam taxonomických skupin 

viry – rostlinné (např. zakrslost ječmene), živočišné (ptačí chřipka) 
        - někdy využity jako regulátoři (např. na škůdce bekyni mnišku) 
bakterie – rozkladné procesy v půdě, v trávicím traktu, původci onemocnění 
                - fermentační procesy → potravinářství, krmivářství, farmakologie... 
prvoci – zooedafon, predátoři bakterií, také původci onemocnění (trypanozoma, toxoplazma...) 
houby – dekompozitoři, původci chorob (nejčastější původci rostl. chorob – např. kadeřavost broskvoní) 
            - potravinářství, farmakologie 
vyšší rostliny krytosemenné 

-  obilniny: až 70% podíl na lidské výživě, celosvětově nejvíc kukuřice a rýže, v ČR pšenice 
                     domestikovány v „úrodném půlměsíci“ 
-  okopaniny: v ČR hl. brambory, řepa, mrkev, kukuřice (podle stejného systému pěstování) 
                         díky snadnému skladování umožnily rozšíření člověka do chladných oblastí 
-  luskoviny: hrách, fazole, sója 
-  olejniny: v ČR 15% plochy – řepka olejka, slunečnice, len olejný, mák setý 
                     jako potraviny, maziva, bionafta  
-  textilní r.: ČR – len, konopí, historicky kopřiva; ve světě – bavlna, juta, palma kokosová, agave 
-  pícniny: primárně krmné – v ČR vojtěška, jetel; dále opuncie 
-  zelenina: např. brukvovité 
-  ovoce: hl. jádroviny, peckoviny, jabloň (domestikována v Asii) 
-  plevele: asociované organismy, v ČR asi 300 druhů