Dedrologie-I.

Květ: jednopohlavné, samčí na konci bezlistých brachyblastů drobnější, převislé, žlutě zbarvené, samičí na konci olistěných brachyblastů vzpřímené, nápadně do červena zbarvené.

Plod: nerozpadavé, hnědé, vzpřímené, téměř kulovité šištice 2 - 3 cm dlouhé, jejichž plodní šupiny mají zpět zavinutý okraj

Stanoviště: Hlubší, vlhčí půdy s kyselou půdní reakcí i vyšší vzdušnou vlhkost. Méně světlomilný v extrémně suchých létech trpí suchem. Mrazuvzdorný. Okusem a vytloukáním zvěří trpí hlavně v mládí.

Picea abies – smrk obecný

Původ: Severní a severovýchodní Evropa, podhůří a hory střední a jihovýchodní Evropy

Vzrůst: rychle rostoucí strom, habitus lehce závojovitý. Výška 50 až 70 m a průměru kmene až 2 m. Nejvyšším domácím stromem v Evropě. Dožívá se i přes 500

Koruna: kuželovitá se špičatým vrcholem, větve v pravidelných přeslenech, mírně převisající.

Kmen: rovný, průběžný až do vrcholu koruny

Borka: zprvu červenohnědá, šedavá a hladká, ve stáří šupinovitě odlupčivá nejčastěji červenohnědá

Jehlice: stálezelené, protáhle přišpičatělé (10-25 mm dlouhé) vyrůstají na hnědavých až červenožlutých letorostech a vytrvávají na stromě kolem 8 let.

Květ: jednopohlavné, samčí žlutavé v úžlabí horních jehlic na loňských větévkách, samičí většinou karmínové na konci letorostů nebo loňských větévek.

Šiška: Válcovité, převislé, nerozpadavé, 8-16 x 3-4 cm velké, mají tuhé plodní šupiny, semenné šupiny kosočtverečně obvejčité nebo kosočtverečně vejčité

Stanoviště: V monokultuře náchylnější k různým chorobám a škůdcům. Vyžaduje vláhu a čisté ovzduší. Půda dobře roste v provzdušněných vlhkých, kyselých až neutrálních půdách.

Vlastnosti: lesnicky nejvýznamnější dřevinu v ČR, široké uplatnění ve stavebnictví, nábytkářství a výrobě papíru

Použití:

Picea omorika – smrk Pančičův

Původ: Vápencová pohoří Balkánu

Vzrůst: poměrně rychle rostoucí vždyzelený jehličnatý strom, 30-35 m

Kmen: rovný až do vrcholu koruny průběžný, úzký habitus a slabě převislé, na konci vystoupavé větve.

Borka: červenohnědá až žlutošedohnědá, odlupující-se v podlouhlých šupinách.

Jehlice: na průřezu ploché, 10-20 x 1,5-2 mm velké, hustě poléhající na horní straně větvičky.

Květ: jednopohlavné, samčí žlutavé v úžlabí horních jehlic na loňských větévkách, samičí většinou karmínové na konci letorostů nebo loňských větévek

Šiška: převislé, nerozpadavé, válcovité šištice, 3-6 x 1-1,5 cm zůstávají na stromě až 3 roky a vyrůstají po 2–5, jsou zprvu fialovopurpurové, nakonec skořicově hnědé, lesklé, semenné šupiny široké a okrouhlé, na konci kratičce zubaté

Stanoviště: Patří k jedné z nejodolnějších dřevin vůči průmyslovým škodlivinám, včetně „kyselého deště“. Nenáročný, roste v propustných sušších a vlhkých půdách, i vápenitých.