EKOLOGI - základní text

S  tím,  jak  si  ekologové  uvědomili,  že  organizmy  vytvářejí  přirozená  společenstva,  se 

začali ptát na povahu těchto společenstev. Mají schopnost fungovat jako koordinovaná jednotka 
nebo fungují jednotlivé populace zcela nezávisle? 

 
F. E. Clements se domníval, že společenstva fungují podobně jako jedinci a tento 

názor odmítli H. A. Gleason a A. G. Tansley 

Ekologové  velmi často přirovnávali společenstva k jedincům. Vlivný americký ekolog F. 

E.  CLEMENTS 

nahlížel  na  rostlinná  společenstva  jako  na  superorganizmy, tj. jednotky, které 

fungují  velmi  podobně  jako  jednotlivé  rostliny  nebo  živočichové.  Současník  Clementse, 
americký rostlinný ekolog H.  A.  GLEASON, 

s tím nesouhlasil a tvrdil,  že rostlinná společenstva 

jsou  pouze  náhodná  společenství  jedinců,  jejichž  adaptace  jim  umožňují  žít  současně  na 

stejném místě. Jednotlivé populace prý fungují v zásadě nezávisle, i když samozřejmě funkční 
vztahy mezi ni

mi jsou, např. vztahy potravní či konkurenční. Také anglický rostlinný ekolog A. G. 

TANSLEY 

zamítl analogi  společenstev se superorganizmy. Považoval organizmy žijící v určitých 

vztazích s fyzikálními faktory za systémy  ve smyslu fyziky. Systémy, které zahrnují nejen 

komplex organizmů, ale také komplex fyzikálních faktorů (čili toho, co nazýváme prostředí nebo 
stanovištní faktory v 

nejširším slova smyslu). Tuto integraci organizmů a fyzického světa nazval 

ekosystém

.  Současní  ekologové  taktéž  neuznávají  pojem superorganizmu, ale chápou, že 

existují funkce, které nelze připsat  žádnému jednotlivému druhu, ale mohou být odvozeny jen 
z interakcí mezi druhy.