EKOLOGI - základní text

kompetitivní  tlak  na  ostatní  druhy,  což  podpoří  koexistenci,  protože  slabší  kompetitoři  tak 

mohou  přežít.  Další mechanizmy vyplývají z  modelů  interakcí predátor-kořist  zahrnujících 
prostorovou 

dynamiku.  Pokud  kořist  přežívá  v některých  stanovištních  ploškách  a  v  jiných 

stanovištních ploškách  je predací vyhubena, pak 

její  přežití  v  metapopulaci  je  závislé  na 

relativní  pohyblivosti  predátora  a  kořisti.  Čím  je  poměr  pohyblivosti  predátora  k pohyblivosti 

kořisti  větší, tím více omezí jeho populace  jenom na ty stanovištní plošky (nebo v relativně 

homogenním prostředí na ta místa), kde má kořist nejvyšší rychlost populačního růstu (a jedině 
velm

i vysoký populační růst může udržet populaci proti predačnímu tlaku).  

Také herbivorie může ovlivňovat diverzitu rostlinných druhů. Tak např. tím, že herbivoři 

požírají semena, semenáčky a jiné rozmnožovací struktury (propagule) hojných druhů, účinně 
snižují jejich 

populační  hustotu,  což  dovolí  růst  i  vzácnějším  druhům.  Tato  hypotéza 

předpokládá, že herbivoři konzumují převážně hojné druhy rostlin, a nazývá se hypotéza tlaku 

škůdců  (pest  pressure  hypothesis).  Hypotézu  tlaku  škůdců  podporuje  několik  důkazů.  Tak 

např. pokusy pěstovat rostliny v monokulturách často selžou vzhledem k velkému tlaku škůdců 
(t

o je nápadné hlavně v tropech). Hypotéza tlaku škůdců předvídá, že přežívání semenáčků je 

obtížnější v blízkosti mateřské rostliny než ve větší vzdálenosti, a to proto, že mateřská rostlina 

může  uchovat celé spektrum herbivorů, jejichž působnost se přenáší do okolí (a to přesto, že 
v