EKOLOGI - základní text

faktory.  Většina  ekologů  souhlasí,  že  struktura  stanovišť  má 

obvykle  větší  vliv  na  druhovou  diverzitu  než jen produktivita 

samotná.  Například mokřady jsou produktivní, ale  některé jejich 

typy jsou strukturálně jednotvárné a proto obsahují relativně málo 

druhů  (ovšem  je  otázka,  zda  se  to  týká  také  skupin  málo  nápadných  jako  hmyz).  S tím 
v kontrastu pouštní 

vegetace je mnohem méně produktivní, ale častá větší rozmanitost struktur 

vytváří prostor pro více typů stanovišť. 

Protichůdné  výsledky  by  mohly  vést  k domněnce,  že  některý  jiný  faktor,  který  je  sám 

korelován s 

produktivitou,  může  hrát  větší  roli  než  produktivita sama. Ve  hře  mohou  být  dvě 

možnosti.  Hypotéza kompetice mezi taxony  (intertaxon competition hypothesis) je založena 

na myšlence, že nejvyšší biodiverzita různých taxonů by měla být v oblastech s různou úrovní 
produktivity a to proto, že 

určité  taxony  mají  lepší  kompetitivní  schopnosti  při  určité  úrovni 

produktivity 

než při zcela jiné úrovni. A tak ten taxon, který je nejlepším kompetitorem při dané 

úrovni produktivity, v 

daném místě potlačí ostatní taxony působením „kompetice mezi taxony“. 

Například:  diverzita  hlodavců  je  nejvyšší  v oblastech  nízké  produktivity  na  západ  od  řeky  El 
Paso, zatímco diverzita šelem je nejvyšší ve východním Texasu, v oblasti mnohem vyšší 
produktivity. Další možností je hypotéza vztahu mezi produktivitou a heterogenitou 
st

anovišť. TILMAN (1982) předpokládá, že heterogenita stanovišť se zvyšuje s produktivitou do