EKOLOGI - základní text

nepřímé  úměry  mezi  přístupností  půdních  živin  a  druhovou  bohatostí  rostlin  ve  46 lesních 
stanovištích  v 

Kostarice (viz obr. 17.15). Chudší půdy podpořily  větší počet druhů stromů  než 

půdy  bohaté.  Malé  množství  přístupných  živin  zřejmě  nedovolí  některým  druhům  plně  využít 

svůj  růstový  potenciál  a  tak  nejsou  schopny  kompetitivně  vyloučit  celou  řadu  dalších  druhů. 

Podobný  výsledek  bývá  dosahován  při  experimentálním 

obohacování půd živinami. V pokusné stanici v Rothamstedu 
(Anglie) byl v 

r.  1859  zahájen  experiment  zaměřený  na 

sledování  kvality  sena  na  plochách  ošetřovaných  různými 

způsoby  a  dávkami  hnojení.  Ke  změnám  ve  složení 

společenstev  začalo  docházet  hned  druhým  rokem  po 
zahájení experimentu, 

a  po  nějaké  době  se  na  všech 

ploškách  ustálilo  relativně  stabilní  společenstvo.  Ovšem 

původní  vysoká  druhová  diverzita  byla  zachována  pouze  na 
kontrolních nehnojených ploškách,  zatímco  ve všech 
hnojených variantách došlo ke snížení diverzity rostlin ve 

prospěch  jen  několika  málo travních druhů. Tato pozorování 

33 

nás vedla k používání termínu paradox obohacení (paradox of enrichment). 

Ovšem celá řada 

ekologů  upozorňuje  na  to,  že  obohacení  stanoviště  o  živiny  může  snížit  diverzitu  hlavních 

primárních  producentů  ve  prospěch  několika  málo  druhů  (které  rychlým  využíváním  živin