EKOLOGI - základní text

schopnostem,  velikosti, kvalitě a množství úkrytů  v prostředí apod.). Kvalita  určitého  umístění 

kořisti  v  rámci únikového rozměru  niky je závislá  na  vlastnostech  predátorů  (metody  lovu, 

velikost těla, smyslové schopnosti jako vnímání barev atd.), na charakteru prostředí a na těch 

vlastnostech kořistí, které jim pomáhají uniknout (u kořistí s kryptickým vzhledem a chováním je 
to  barva a  textura 

pozadí,  kde  odpočívají,  dále  přítomnost  únikových  prostorů  a  ostatních 

refugií, 

architektura  porostů  u  těch  druhů,  které  unikají  letem  atd.). Jedním z výsledků 

uspořádání druhů podél gradientu únikového rozměru niky je to, jak vypadají na pohled (čili tzv. 
diverzita vzhledu  -  aspect diversity). Ta se dá s výhodou studovat zejména u kryptických 

druhů.  

V 

některých  případech  roste  druhová  diverzita  přímo  úměrně  rostoucí primární 

produkci, jindy ovšem zcela naopak 

Primární produkce autotrof

ů hromadí energii pro celé společenstvo a tím nastavuje horní 

omezení pro 

množství energie, které je přístupno všem jeho druhům. Dá se tedy předpokládat, 

že druhová bohatost bude omezena produktivitou prostředí a to zejména ve stabilním prostředí. 
Tato myšlenka se nazývá hypotéza produktivity-stability  (productivity-stability hypothesis). 
Ukazuje se, že v rámci 

velkých  prostorových  měřítek (miliony km2)  je  skutečně  druhová 

diverzita přímo úměrná produktivitě (viz soubor „Vliv klimatu na druhovou diverzitu“). 

Přímá  úměra  mezi  druhovou  bohatostí  a  produktivitou  však  nemá  v žádném  případě 

obecnou platnost. 

Tak  např.  M. HUSTON  (Oak Ridge National Laboratory, Tenessee) si všiml