EKOLOGI - základní text

Jistě, nika jakéhokoliv druhu zahrnuje 

mnohem více 

proměnných  než  tyto  tři  a  proto  ekologové  často  definují  niku  jako 

mnohorozměrný  prostor.  Takto  poprvé  formalizoval  ekologickou niku HUTCHINSON  (1957). 
Popsal  niku jako rozsah aktivity druhu podél gradientu  jakéhokoliv  aspektu 

prostředí. Tyto 

aspekty zahrnují jak fyzikální a chemické faktory (teplota, vlhkost, salinita, koncentrace kyslíku 
apod.)  tak i biologické faktory  (

jako  je  přijímaná  potrava,  místa  vyhledávaná k odpočinku  a 

k úkrytu apod.). Každý z 

těchto aspektů může být vnímán jako jeden z rozměrů n-rozměrného 

nadprostoru

. Samozřejmě, že nemůžeme graficky znázornit prostor o více než 3 rozměrech, ale 

můžeme  ho  popsat  matematicky  a  statisticky.  Tak  např.  znázorníme-li  v jednorozměrném 

prostoru  rozsah aktivity 

nějakého  jedince 

(populace, druhu) v  závislosti na jediné 

environmentální  proměnné  (tedy  nějakém 
asp

ektu  prostředí  v  tom  smyslu, jak jsme 

uvedli)

, dostaneme úsečku (jako je tomu na 

obr. 29-16a). 

Tato  úsečka  vymezuje  rozsah 

hodnot  nějaké  podmínky  (třeba  teploty, 

vlhkosti atd.) nebo množství a kvality zdrojů, 

které 

umožní 

organizmu 

přežít 

a 

rozmnožovat se.  Ve 

dvourozměrném prostoru bude mít rozsah  niky tvar podobný kaňce (část 

obr. b) a v 

třírozměrném  prostoru  podobu  obláčku  (část  c).  Pokud  se  kombinace  zdrojů  či 

podmínek nachází v zašedlé oblasti na  obr. 29-16, potom je organizmus schopen aktivovat 
anebo využít daný zdroj. Jestliže se nachází mimo zašedlou oblast, organizmus není schopen 
tolerovat podmínky nebo využít daný zdroj.