EKOLOGI - základní text

32 

s hmyzožravými rybami, dále po toku 

přibudou dravé ryby, poté ryby živící se vláknitými řasami 

a cévnatými rostlinami, 

a tak se diverzita zvyšuje směrem po proudu s tím, jak se řeka zvětšuje 

a představuje stále bohatší zdroj stanovišť a  potravy. Tyto a  jiné příklady by  mohly  vnucovat 
myšlenku, že se zvyšující diverzitou se 

rozšiřuje i nika společenstva. Ovšem za vyšší diverzitu 

může  zodpovídat snížení šířky niky (tedy specializace) a překrývání  nik  a  za druhé rozšíření 
niky 

společenstva může být důsledkem zvýšení diverzity a ne její příčinou.  

„

Rozměry“ niky nejsou omezeny jen na zdroje a podmínky a např. vyhnout se predaci je 

faktor neméně  významný pro populační procesy. Tu část niky, kterou můžeme definovat jako 
„

adaptace  kořistí,  které  jim  pomáhají  vyhnout  se  predaci“, nazveme  únikový 

rozměr  niky 

(escape 

space).  Dá  se  předpokládat,  že  predátoři  jsou  nejúspěšnější,  soustředí-li svoji 

pozornost  na  tu  část  tohoto  rozměru  niky,  ve  které  jsou  její  potenciální  kořisti  nejhojněji 
zastoupeny. Proto není výhodné, pokud 

kořisti  používají  stejné  způsoby,  jak se  vyhnout 

predaci

. Naopak se dá říci, že kořisti s neobvyklými adaptacemi pro únik před predátory, budou 

selekcí  zvýhodněny. Výsledkem těchto  vztahů  je,  že  predační  tlak  silně  diverzifikuje  kořisti 
s ohledem na únikové mechanizmy, a naopak, 

kořisti mají tendenci k rovnoměrnému rozmístění 

v  rámci únikového 

rozměru  niky,  který je jim  k dispozici  (vzhledem k jejich pohybovým