Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vědecká psychologie
Počátky psychologie jako samostatné vědy bývají spojovány a ž s rozvojem přírodních a společenských věd na přelomu 18. a 19. století na straně jedné a technického rozvoje na straně druhé
Za počátky vědecké psychologie je považování založení prvního Psychologického institutu roku 1879 v Lipsku. Lékař a fyziolog W. Wundt, který ho založil, se věnoval především poznávání základních prvků duševního dění, počitků, emocí, pocitů, vnímání, představování si dřívějších vjemů a řečí, které se podle něj spojují do vyšších celků na základě asociací.
Obory:
Tvarová psychologie – výchozí myšlenkou je předpoklad, že psychické celky nejsou vytvářený spojováním, asociacemi, jednotlivých prvků, ale že existují předem, jako dobrý tvar v myšlenkách a že člověk v průběhu vnímání vlastně tyto dobré tvary ve svém okolí nalézá
Behaviorální psychologie – názor, že vědeckému poznání je přístupné pouze chování, ať zvířat nebo člověka a proto by mělo být předmětem psychologie
Hlubinná psychologie – používá jako hlavní metodu introspekci, pozorování a zkoumání vlastního nitra, a tak je tato závislost logickým důsledkem
Humanistická psychologie – přesvědčení, že každý jedinec má právo svobodně si volit svou pravdu, na základě své subjektivní víry.
Sociální konformita
Sociální konformitou rozumíme míru přizpůsobení se skupině, především jejím normám. To, jak člověk reaguje na události ve skupině, jak působí v meziosobním styku s ostatními členy skupiny, je často ovlivněno jistými mechanismy nátlaku, které má skupina k dispozici a které směřují k tomu, aby byl se skupinou konformní. Tedy, aby soudil, myslel, věřil, cítil a jednal ve shodě s míněním a chováním skupiny jako celku.
Faktory, které se výrazně podílejí na skupinovém konformismu:
Atraktivita skupiny
Možnost negativních skupinových sankcí vůči nekonformním jedincům
Autorita skupiny v očích jedince
Kredit skupiny, tedy přesvědčení jedince, že skupina jedná správně
Podle míry a způsobu ztotožnění se se skupinou můžeme rozdělit chování jedince na:
Konformní
Nekonformní
Konformita se může projevit ve dvojí formě: jako konformita pravá a oportunní.
Při pravé konformitě jedinec souhlasí se skupinou jak vnitřně, tak navenek. Při oportunní konformitě jedinec navenek projevuje svůj souhlas se skupinou, vnitřně s ní však nesouhlasí.
Stejně tak nalezneme i dva odlišné druhy nekonformního chování. Kontrakonformní typ aktivně odporuje skupině, projevuje se výrazně negativisticky, nepřátelsky, vzdorovitě. Jiný typ chování je vlastní nezávislému jedinci. Ten se samostatně rozhoduje, zda se shodne se skupinou, nebo jí opustí.
Poznávací styly
Jsou poměrně trvalé, v čase stálé způsoby, jak daná osoba vnímá, myslí, pamatuje si a řeší problémy.
Nejvíce zkoumané jsou rozdíly mezi globálním poznávacím stylem proti analytickému.
Lidé vnímající analyticky jsou zaměřeni na detaily, zřetelně odlišují jednotlivé prvky od pozadí, dovedou o nich přemýšlet odděleně, přemísťovat je, dovedou snáze získat od situace odstup a seber od ní odlišit.
Lidé s globálním poznávacím stylem, celostním přístupem, vnímají celkový dojem, více se zapojují do okolí, nechají se vtáhnout mezi ně, nechávají se více ovlivnit, spoluprožívají svět i problémy ostatních.
Významné rozdíly jsou mezi osobami, které spíše potlačují, zarovnávají odlišnosti, má tendenci vnímat věci jako stejné, později si všimnou třeba změn (auto před jede pomaleji, vzdálenost mezi vozidly se nebezpečně zkrátila) a osobami, kterém mají tendenci všímat si změn pohotověji, zaostřují a zvětšují i malé rozdíly, i drobné změny je ruší, mohou i přeceňovat jejich význam.
Komunikační síť
Činnost skupiny, založená na příjímání a sdělování informací a na rozhodování, předpokládá komunikaci mezi členy skupiny. Proto se mezi členy ve skupinách vytváří určitá komunikační síť.
Komunikace ve skupině probíhá jak verbální, tak neverbální formou, přičemž verbální forma má primární význam v řízení činnosti. Důležité jsou proto druhy komunikační sítě, které jsou ve skupinách používány. Hrají důležitou roli nejen ve výkonu skupiny, ale také ve svých psychických účincích, protože jsou spojeny s různou úrovní uspokojení.
Plná struktura komunikační sítě se vyznačuje velkým množstvím komunikačních kanálů, které mají členové skupiny k dispozici, přičemž jejich dostupnost je pro všechny členy stejná. Možnost komunikace každého s každým přináší všem členům velmi vysoký stupeň uspokojení. Není zde určena role vedoucího
Kruhová struktura představuje středně rozsáhlou síť komunikačních kanálů, s relativně stejnou možností přístupu k informacím pro všechny. Možnosti komunikace jsou pro členy skupiny vcelku uspokojivé. Jistota, se kterou můžeme předvídat převzetí role vedoucího určitým členem skupiny, je velmi nízká.
Řetězová struktura představuje opět středně rozsáhlou síť komunikačních kanálů. Možnosti komunikace jsou pro skupinu jako celek vesměs uspokojivé, projevuje se ale mírný rozdíl mezi jednotlivci v počtu přístupných komunikačních kanálů. Možnost prognózy převzetí vedoucí role není vysoká. Je zde však nedostatečná zpětná vazba, a pokud je řetěz komunikantů dlouhý a komuniké rozsáhlejší, může snadno dojít ke zkreslení.
Vidlicová struktura komunikace značně snižuje množství přístupných kanálů. Jednotliví členové skupiny se liší možnostmi přístupu k informacím. Z toho plyne značná rozdílnost v míře jejich spokojenosti a celkově nízká spokojenost skupinová. Je zde vysoký stupeň centralizace, tj. s vysokou pravděpodobností můžeme určit převzetí vedoucí role.
Hvězdicovitá struktura poskytuje členům skupiny malý počet komunikačních kanálů. Jednotliví členové se v možnostech přístupu k nim velmi liší, a tak zde také vznikají rozdíly mezi vyjádřením jejich spokojenosti. Tomu také odpovídá nízká spokojenost skupiny jako celku. Vedoucí úlohu jednoho člena skupiny můžeme jednoznačně určit.
Tvořivost
Tvořivost – kreativita se vymezuje jako taková činnost, jejímž výsledkem je něco nového. Tvořivost se uplatňuje v situacích, kdy je možnost hledat více správných řešení, tvořivá řešení jsou nejen správná, vzhledem k okolnostem, ale i neobvyklá, původní. Je to duševní schopnost, která jen částečně souvisí s inteligencí, přesahuje tradiční chápání pojmu inteligence, nelze zjistit běžnými testy inteligence.
Tři hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti:
Produkty tvořivosti