Otázky ke zkoušce

Narodil se na Moravě v početné židovské rodině, kde vládl přísný, poměrně starší otec. Freudova matka byla mnohem mladší než otec a láskyplná, malý citlivý chlapec pociťoval v rodině ohrožení, bál se otce, bál se o sebe i o matku.

• Psychoanalýza

Základním přínosem Freudovy teorie je odvážná kombinace vývojového přístupu s principem nevědomých motivů našeho chování – nevědomím.

Nevědomí je plné myšlenek, strachů, tužeb, vrozených pudových impulsů, přání, zvláště sexuálních, která byla v dětství tak tvrdě potlačována rodiči, že se přesunula do míst, kde o nich už nevíme, neuvědomujeme si je, zapomněla jsme na ně, ale to neznamená, že přestala existovat. Naopak, právě proto, že o obsahu nevědomí nevíme, nemáme nad ním vědomou kontrolu a ono ovlivňuje naše chování, proniká z temných hlubin osobnosti formou snů, přeřeknutí, překvapivých kolísání nálad, duševních poruch nebo se přijatelnější projeví, sublimuje v tvořivé umělecké podobě.

Osobnost vnímal Freud jako uzavřený systém, v jehož rámci se uplatňuje psychická energie. Za zdroj této energie považoval dva základní pudy – sexuální pud, směřující k sebezáchově i k záchově druhu a proti němu směřující síly destruktivní, pud smrti.

• Id (ono) – nepřípustná část naší osobnosti, umístěná v nevědomí, schránka a zdroj pudů, iracionální, vedená principem slasti, usilující o uspokojení, podobně jako malý kojenec.

• Ego (já) – střední vědomá rovina, řídící se principem reality, rozumu, zvažuje činy a jejich následky, vybírá a ukládá do předvědomí osobní zážitky, dobře rozvinuté ego je známkou zdravé dospělé osobnosti.

• Superego (nadjá) – obsahuje pravidla chování, zákazy a příkazy ukládané v dětství, které jsme přijali za své. Obsahuje i pochvaly z a úspěchy a dobré chování. Některé si uvědomujeme a přijímá je vědomě. Jako celek se superego řídí principem dokonalosti, zajišťuje osobní morálku jednotlivce.

• Ego – obranné mechanismy

Aby se naše Ego chránilo před přáními, které vyvolávají úzkost, používá obranné mechanismy, které působí na nevědomé úrovni. Mezi nejčastější patří vytěsnění, sublimace, regrese, fixace, identifikace a racionalizace.

• Vytěsnění

Je to útěk od nepřijatelných myšlenek a přání, ve Freudově teorii většinou sexuálních obsahů, vysvětluje je např. na složité dynamice Oidipova komplexu, kdy malý chlapec vytěsní erotické city k matce, protože má nejasnou úzkost z otcova trestu, zakouší strach, které se zbaví identifikací, ztotožněním s otcem.

• Sublimace

Je velmi účinný proces, kdy je energie uvolněná sexuálním přáním převedená do jiné, často tvořivé, umělecké činnosti, které si společnost cení.

• Racionalizace

Některé naše činy mají příčiny ukryty v nevědomí, ale sami pro sebe si je vysvětlujeme společensky přijatelnými a vhodnými motivy.