Otázky ke zkoušce

1. Fáze tvůrčího procesu – viz otázka č. 5

2. Asertivní dovednosti = praktický způsob komunikace a jednání

• Pokažená gramofonová deska

Technika, která nás klidným opakování toho, co chceme, učí vytrvalosti v prosazování svého. Není přitom nutné mít přepravené argumenty. Umožňuje ignorovat manipulaci a trvat na svém.

• Otevřené dveře

Dovoluje nám akceptovat manipulativní kritiku bez úzkosti či obran tím, že klidně přiznáme svému kritikovi, že v tom co říká, může být něco pravdy. Neposkytujeme mu tím žádné posílení.

• Sebeotevření

Usnadňuje sociální komunikaci a redukuje manipulaci tím, že sdělíme skutečné aspekty (kladné, nebo i záporné) naší osobnosti i chování.

• Volné informace

Snižuje plachost při zahajování rozhovoru a usnadňuje jej oběma stranám tím, že se snažíme rozpoznávat zajímavé informace o partnerovi a zároveň nabízet některé o sobě.

• Negativní asertivita

Technika, při které přijímáme naše chyby a omyly aniž bychom se museli omlouvat.

• Negativní dotazování

Aktivní podpora kritika s cílem získat informace nebo je vyčerpat.

• Selektivní ignorování

Umožňuje vyrovnávat se s kritikou, kdy na manipulativní kritiku nereagujeme, jenom dáme najevo, že jsme slyšeli.

• Přijatelný kompromis

Pokud není v sázce sebeúcta, je vhodné nabídnout přijatelný kompromis.

1. Definice učení a druhy

• Učení u člověka urychluje proces zrání, ale může působit až na určité úrovni zralosti nervové soustavy. Má největší význam z vnějších vlivů na utváření osobnosti jedince. Projevuje se přetrvávající změnou v duševní činnosti jedince, navozenou psychologickým účinkem zkušenosti.

• Učení nahodilé – zkušenost s ohněm, traumatizující zážitky z autohavárie) a soustavné – socializační učení, záměrná výchova

  • Učení senzomotorické – učení se činnostem

  • Učení se poznatkům – osvojení poznatků v přírodě, společnosti, technice…

  • Učení se metodám řešení problémů – používání matematických vzorečků

  • Učení se „umění žít mezi lidmi“, sociální učení

  • Napodobování – kopírování

  • Zpevňování – systém odměny a trestů

  • Učení se identifikací – vnitřní ztotožnění se se vzorem

  • Zástupné učení – do určité míry nahrazuje vlastní zkušenosti

  • Anticipační učení – chování podle toho, co se ode mě očekává

1. Brainstorming

Metoda řešení konkrétních úkolů.

• Na samém počátku je nejdůležitějším počinem správná volba zapisovatele. Ten musí být schopen naprosté nestrannosti a mít přirozenou autoritu.

• V Jeho první fázi členové týmu ventilují, jaké problémy pociťují. Vedoucí týmu je zapisuje. Po vyčerpání vhodných témat přidělí každému ze skupiny určitý počet bodů k označení těch problémů, které vidí jako stěžejní. Tyto body jsou pak sečteny a dále se pracuje pouze na problému, který vyhrál.

• V druhé fázi se všichni soustředí na zvolený problém a objasní si, oč jim vlastně jde. Dále pak všichni navrhují možná řešení. Zde musí vedoucí diskuse v jisté fázi vývoje počítat s určitým opadnutím zájmu a nátlakem skupiny na ukončení druhé fáze. Na závěr opět každý oboduje. Vybereme několik nejlépe hodnocených řešení a s těmi budeme pracovat dál.

• Při třetím kroku odhlédneme od druhé fáze a vrátíme se k samostatnému problému. Musíme stanovit kritéria jeho kladného vyřešení. Snažíme se volit ta nejvíc závažná, ale čím více jich máme, tím lépe, Je zde nutná naprostá upřímnost.

• Ve čtvrté fázi sestavíme tabulku, kde ve sloupcích budou zapsána jednotlivá kladná kritéria, v řádcích pak ta nejlepší řešení z druhého kroku. Potom už pouze jedeme po řádcích a tam, kde řešení splňuje kritérium, děláme plus, kde nesplňuje pak mínus. Může se nám stát, že zjistíme, že s některým ze zvolených kriterií nemůžeme takto pracovat. Pak jej škrtneme v celém sloupci a snažíme se nalézt jiné.

• V posledním kroku vybíráme z navržených řešení to, které zaznamenává nejvíc kladů.