Otázky ke zkoušce

V sociální psychologii, tedy ve vědě o sociálních interakcích, vystupuje do popředí otázka, jak se lidé vzájemně vnímají a jaké dojmy si o sobě vytvářejí. Toto vytváření „obrazu toho druhého“ bylo označováno termínem sociální percepce. V současné době je pozvolna nahrazován termínem sociální kognice, který jej zastřešuje. Ten v sobě zahrnuje nejenom prosté vnímání osob, ale také úsudky o nich včetně vnímání a interpretace sociálních událostí, které tyto osoby vytvářejí.

Za funkční články kognitivního systému jedince jsou pokládána funkční schémata, která umožňují rozpoznávání různých sociálních situací a napomáhají orientaci v nich. Ta jsou vytvářena na základě vnímání, paměti a vnášení zkušeností – vzniká jakýsi „osobnostní filtr“. Už jeho charakteristika napovídají, že v průběhu života nezůstává neměnný. Také je značně subjektivní, takže výsledný vjem může být jak přiměřený realitě, stejně tak zesílený, zeslabený, dokonce i nulový nebo jinak zkreslený.

Sociální schémata:

• Schémata osob – psychologická identifikace osob (blondýny)

• Schémata sebe sama – informovanost o sobě samém (nepořádník)

• Schémata rolí – norma chování utvářené z hlediska věku, pohlaví, zaměstnání, …

• Schémata událostí – znalost typické sekvence událostí

• Procedurální sociální schémata – týkají se spíše formálních pravidel

Sociální percepce je v užším slova smyslu posuzování druhých osob. Pro ni je charakteristická snaha po kategorizaci. Zde samozřejmě záleží na tom, jaké kategorie si stanovíme. Z hlediska sociální psychologie to může být například důvěryhodnost, společenskost, přístupnost a podobně. Uplatňují se zde také různé specifické efekty:

• Efekt prvního dojmu

• Efekt novost

• Haló – efekt – první silný dojem

Se rozvíjí jako samostatný obor aplikované psychologie v souvislosti s dynamickým rozvojem průmyslu, od počátku 20. Století, kdy začalo být potřeba v praxi řešit několik okruhů problémů vznikajících v oblasti člověk – práce jako proces, člověk – stroj, jako technická složka a člověk – ostatní lidé

V současnosti představuje velmi široký obor, zahrnující psychologii nejen ve výrobních činnostech, dopravě a službách, ale i ve sportovních odvětvích.

Sociální psychologie práce se věnuje otázkám mezilidských vtahů na pracovišti, sociálnímu klimatu, motivačnímu vlivu neformálních sociálních skupin, pracovním podmínkám. Pozornost na tuto tematiku obrátil dnes již klasický výzkum Eltona Mayo „Hawtonská studie“, který při zkoumání vlivů změn pracovních podmínek na výkon překvapivě zjistil, že příznivější pracovní a osobní vztahy, které se vytvořily na experimentálním pracovišti, více ovlivnily výkony než změny v „neosobních“ podmínkách práce.