zkouska-1

Prostřednictvím čeho je vykládán mýtus? - Vyprávění, narace

Odůvodnění nutnosti vědy dle Aristotela - věci jsou původně skryty

Něco ohledně Aristotelovi vědy, čím se zabývá – Obecnostmi

V čem spočívají jazykové hry od Wittgensteina - v rozhovoru se střídají jednotlivé „tahy“, například tvrzení, otázky, rozkazy

Kdy se odehrává mýtus - minulost, přítomnost, budoucnost – minulost

Vědění vs. domnívat se - vědět je to, co můžeme ověřit a odůvodnit

Popper – falsifikovatelnost. Základem vědeckého poznání tedy není verifikace (potvrzení), ale falsifikace

Descartes (matika/buh/???) matika

Čím se řídí život podle sofistů – NOMOS

Indukce - postupuje od jedinečného k obecnému (stejné jako nahoře)

Husserl fenomén - chce zkoumat čisté fenomény

Aristoteles jak pojímal dobro - dobro jednotlivce a obecné dobro jdou ruku v ruce

Theoria - a) hysteria, b) spor, c) to jsem dala..

Kuhn - Struktura vědeckých revolucí, v níž novým způsobem definoval slovo paradigma, pokrok vědeckého poznání není přímočarý, ale že je čas od času přerušován zásadními zvraty-vědeckými revolucemi.

Dedukce - spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem

Postmoderní filozofie - B (velké vyprávění)

1. Co je filosofie? Jaký je rozdíl mezi mytickým a filosofickým způsobem vztahování se ke světu?

Co je filosofie:

• Filosofie usiluje o racionální poznání celku jsoucí skutečnosti a našeho postavení v něm. Usiluje o poznání základů.

• Neukazuje současné věci na minulosti.

• Filosofie má stejné otázky jako mýtus, či velmi podobné, ale poznání je na rozdíl od mýtu jiné. Mýtická vyprávění nám jsou schopny říci něco, co má mnohem hlubší povahu.

„Vznik“ filosofie

Filosofie jako určitý způsob vztahování se ke světu, pro který je určující rozum, myšlení. Filosofie si klade otázky, na které už před ní odpovídal mýtus.

Vznik filosofie z mýtu:Mýtus – původně tradiční náboženské vyprávění. Mýtus je anonymní. Nevíme, kdo je autorem. Mýtus vysvětluje, jak vznikl svět. Velkou roli hraje minulost – co se děje teď a co se dělo na počátku.

1. Co je filosofie jako teoretický postoj ke světu? Vůči čemu se takto vymezuje?

Filozofie vůči světu zaujímá jiný postoj než „praktický“, na který jsme „my“ – normální smrtelníci zvyklí

Zaujímá postoj teoretický, jaké jsou události, věci sami o sobě

My považujeme věci za jasné, srozumitelné X teoretické- problematizované, věc se jeví v jiném světle

Údiv v nás vyvolává potřebu poznávat svou nevědomost

Směřuje k pravdě, poznání skutečnosti je nejlépe vyjádřené vědou. Skutečnost nás zajímá jako pravda.

Skepse a pochybnost- mnohé skutečnosti, které jsme nepoznali, považujeme za něco samozřejmého, jasného, nezamýšlíme se nad tím.

Vymezuje se ke vztahu myšlení a bytí, vědomí a hmoty. Zkoumá obecné principy a zákony světa, vychází z potřeby racionální metody myšlení o skutečnosti, logiky a teorie poznání