zkouska-1

1. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.

Ontologická diference - pojem vyjadřující rozdíl mezi jsoucnem a bytím.

• jsoucno - všechno, co je, všechny „věci“, „předměty“, „myšlenky“, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou, mají charakter přítomnosti, danosti

• bytí - jsoucnost jsoucího, „základní“ charakter všech jsoucen

Ontologie je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení první filosofie, která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami.

1. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí. Čím se u Aristotela vyznačuje vědění, např. oproti pouhé zkušenosti?

Aristoteles – poznání

• důraz na smyslové poznání

• Cílem poznání jsou pojmy, kterým v realitě odpovídají tvary.

• Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.

Platon - poznání

• velice těsně souvisí s problémem bytí, který je rozebrán v jeho podobenství o jeskyni. Tam uvádí, že lidé vlastně žijí ve světě zádní (jeskyně), tj. v každodenní zkušenosti a nevědí nic o vlastním pravém bytí. A tím, že se osvobodí z jeskyně zdání teprve poznají pravé bytí.

• Platón tedy rozlišuje oblast zdání a oblast pravého bytí.

S Platónem se Aristoteles zásadně rozchází v tom, že neuznává ideje odloučené od vnímatelných věcí

Vědění:

- termín vědění pro význam „věda“ - „věda“ a „vědění“ se v aristotelské tradici ne vždy rozlišovaly

Zkušenost - Děje se prostřednictvím systézy získaných vjemů

1. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky? Charakterizujte ctnost (areté) u Aristotela.

Aristotelova etika

Nástroj je dobrý, když plní svůj úkol, svůj účel, svůj smysl. Podobně i člověk je dobrý, když uskutečňuje své lidství, svou lidskou podstatu (přirozenost).

Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.

Ctnost

Ctnost je pro Aristotela střed mezi dvěma krajnostmi. „Středem“ jsou však jen co do zaměření, co do kvality a náročnosti představují vždycky vrchol. Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin:

1. etické

2. dianoetické

3. poietické

1. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu už nemůžeme charakterizovat jako teoretický postoj? Co je „mathéma“ novověké vědy?

• před vznikem experimentální vědy byla filosofie jako teor. postoj strukturovaná jednota různých přístupů ke skutečnosti

Základní určení experimentální vědy: „hypotéza-experiment“, matematizace

• novověká věda ≠ teoretický postoj; tázání se novověké vědy již předpokládá pohybovat se v ohraničeném poli možných odpovědí → novověká věda je metodická

• novověká věda má povahu