EKOLOGI - základní text

ozložitelností smrkového dřeva oproti dřevu listnáčů. Není se co divit, že po polomu v produkčním 

lese se musí mrtvé dřevo odstranit a mýtina se musí nákladně zalesnit. Naproti tomu v přírodním 

8 

lese se padlé velké stromy octnou ve vlhkém prostředí podrostu a malých stromků (čekatelů), půda 

netrpí tolik suchem a padlé kmeny se začnou rychle rozkládat, protože leží ve vlhku a v prostředí 

bohatém na dřevokazné houby a hmyz. Padlé kmeny brání prorůstání trav a semenáčky se mohou 

uchytit dokonce i na nich. Čekatelé začnou rychle růst a brzy nahradí padlé stromy. Oba tyto jevy 

urychlí  a  usnadní  samoobnovu  lesa.  Ke  kůrovcové  kalamitě  může  sice  také  dojít,  ale 

pravděpodobně  nebude  mít  tak  vážné  dopady  jako  v  monokultuře  např.  díky  existenci  mnoha 
nespecifických bior

egulátorů  a  přítomnosti  většího  počtu  druhů  (pro  kůrovce  nehostitelských) 

dřevin.  

Jedním z největších problémů lesů je imisní poškození. Je známo již z 18. století, ale až do 

konce  II.  světové  války  šlo  hlavně  o  místní  škody.  Dnes  jde  o  trvalá  chronická  poškození na 

velkých plochách, poškozovány jsou nejen jehličnany, ale i další složky lesního ekosystému. Příčin 

je  mnoho  a  asi  v  každé  situaci  se  uplatní  různá  váha  různých  procesů.  Navíc  je  situace 
komplikována kombinací s ostatními antropogenními stresovými faktory. 

Nejvýznamnějším zásahem do struktury lesa je těžba dřevní 

hmoty.  Známe  celou  řadu  způsobů  těžby  od  holosečné  (clear-