EKOLOGI - základní text

větví) drasticky snižuje biodiverzitu navazujících částí trofických řetězců. 

V  přírodním  lese  se  odpradávna  vyskytovaly  takové  jevy  jako:  větrné  polomy,  hmyzí 

kalamity,  přítomnost  velkého  množství  mrtvého  dřeva.  Les  se  s  nimi  vždy  dokázal  vypořádat  a 

přitom  v  produkčním  lese  jsou  považovány  za  nežádoucí.  Je  otázka,  zda se s nimi dokáže 

vypořádat  produkční  les  se  změněnou  druhovou  a  věkovou  skladbou,  les  poškozený  imisemi  a 

ochuzený o množství biotických interakcí. Stejný jev vyvolá v různých typech lesa různé odpovědi. 
Srovnejme 

důsledky větrného polomu ve stejnověké smrkové produkční monokultuře a smíšeném 

přírodním  různověkém  lese.  Stromy  padlé  na  zem  v  monokultuře  se  octnou  na  holé  zemi  bez 

podrostu  a  začne  je  vysušovat  slunce  stejně  jako  celou  paseku,  která  bude  navíc  trpět  silnými 
výkyvy mikroklimatu. Na okraji s

tojící smrky budou  v průměrných podmínkách trpět nedostatkem 

vody,  a  protože  jde  o  samé  smrky,  budou  napadeny  kůrovcem  stejně  jako  ležící  mrtvé  dřevo. 

Kalamita bude těžko zvládnutelná pro nedostatek bioregulátorů v okolním lese. Osluněná paseka 
rychle zaro

ste  travou,  např.  třtinou  chloupkatou,  která  brání  uchycení  semenáčků  a  brzdí 

samoobnovu (regeneraci) lesa, obnova vysázením se ztíží vzhledem ke konkurenci bylin. 

Přirozený rozklad mrtvého dřeva se  zpomalí vysušením, nedostatkem dřevokazných  hub a  horší 
r