EKOLOGI - základní text

). Řešením 

může být  zvýšení sukcesní  zralosti agroekosystémů, ale  zatím  není jasné, jak takovéto systémy 

navrhnout a řídit. 

Jednotlivé  dílčí  technologie,  které  k tomuto cíli mohou vést (bez ohledu na to, zda pod 

hlavičkou  „alternativního“  či  „konvenčního“  zemědělství)  zahrnují  např.: 

půdoochranné 

technologie  (soil conservation methods –  jako jsou bezorebné technologie, pásové nebo 

vrstevnicové  pěstování  apod.), 

snížení  využívání  pesticidů  (zavádění  polykultur,  agrolesních 

systémů,  střídání plodin, využití  biologických metod ochrany rostlin, rezistencí a další metody 
využívající genetick

ou  diverzitu,  autochtonních  bioregulátorů  apod.),  hledání alternativních 

zdrojů živin (pomalu rozpustné formy, využití „on-farm“ zdrojů živin jako jsou: komposty, statková 
hnojiva, zelené hnojení, rotace s leguminózami apod.), 

ochrana  vodních  zdrojů  (např. 

rekonstrukce mokřadů). 

 
Udržitelné lesní hospodářství respektuje všechny funkce lesa a dosahuje rovnováhy 

mezi čistým přírůstkem dřevní hmoty a její těžbou 

Lesní ekosystémy (tj. ekosystémy s 

dominancí  stromů,  tedy  dřevin  vyšších  než  2  m) 

pokrývají podle r

ůzných odhadů 21- 35 % suchozemského povrchu (odhad je složitý, asi polovina 

lesů, které se na naší planetě vytvořily po posledním zalednění, byla již lidmi přeměněna na jiné – 
nelesní  - 

typy  ekosystémů  a  tento  proces  neustále  pokračuje)  a  poskytují  celou  řadu 

ekosystémových  služeb  i  přírodních  zdrojů  (potrava,  palivo,  stavební  materiál).  Les  má  řadu 

důležitých  obecně  ekologických,  vodohospodářských,  klimatologických,  zdravotně  hygienických,