EKOLOGI - základní text

100,  zatímco  do  mechanizovaných  HEIA  systémů  vstupuje  zejména 

dodatková  energie  agrochemikálií,  strojů  a  zařízení,  závlah,  fosilních  paliv  a  osiv,  což  zvyšuje 
jmenovatel ve zlomku pro 

výpočet energetické efektivity a to ji snižuje na hodnoty často menší než 

jedna (

příkladem budiž intenzivní obilnářství, zelinářství či živočišná produkce). 

5 

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že řešením problémů industriálního zemědělství je 

jakýsi „návrat“ k 

tradičnějším formám zemědělství. Ovšem na věc se musíme dívat ze zorného úhlu 

toho, že 

zemědělci musí uživit stále rostoucí počet lidí se stále vyššími nároky na životní standard. 

Logicky  máme  jen  dvě  možnosti,  jak  se  s tím  vyrovnat:  buď  zvyšovat  plochu  obdělávané  půdy, 

nebo  zvyšovat produkci na stávajících plochách. Až asi do poloviny 20. století se exponenciálně 

zvyšovala plocha obdělávané půdy a tím zemědělská produkce  udržovala krok s rostoucí lidskou 

populací.  Ve  2.  polovině  20.  století  se  tento  trend  začal  zpomalovat (obr. 27.13a) a plocha 

obdělávané půdy přepočtená na jednoho člověka se celosvětově začala snižovat (27.13b). To bylo 

umožněno částečně rozšířením zaváděním závlah, využitím moderních odrůd, ale zdaleka největší 
podíl na tomto trendu má využití hnojiv, zejména dusíkatých (27.13c).  

Industriální zemědělství dokázalo uživit rostoucí lidskou populaci a současně pomohlo řešit 

nejzávažnější  příčinu  celosvětového  poklesu  biodiverzity:  ztrátu  stanovišť.  Je  ale  otázkou,  zda 

cena,  kterou  za  to  platíme,  není  příliš  vysoká.  Snaha  snižovat  nepříznivé  dopady  industriálního