EKOLOGI - základní text

4 

Na  druhé  straně  pomyslné  škály  zemědělských  systémů  stojí  industriální  zemědělství 

(mechanizované  permanentní  HEIA),  které  adaptuje  zemědělský  systém  k společensko-

ekonomickému  prostředí  industriální  společnosti.  Je vhodné do oblastí s vysokou cenou lidské 

pracovní síly a půdy, málo ekologicky zranitelných s potřebou dosahování vysokých zisků (= užitky 

minus  náklady), snadnou přístupností kapitálu a  vyspělou infrastrukturou. Vysokého produkčního 

výkonu dosahuje za cenu vysokých vstupů dodatků a industriální systém je v tomto společensko-
ekonomickém nastavení konk

urenceschopný  jen  díky  tomu,  že  do  nákladů  produkce  nejsou 

zahrnuty jeho vysoké negativní externí efekty. Negativní 
externí efekty 

jsou  nepříznivé  dopady  technologií  související 

s 

balíkem vzájemně se podporujících technologií typických pro 

tento systém: ve

lká  mechanizace  je  efektivní  při  práci  na 

velkých plochách (proto tomuto balíku technologií „padnou za 

oběť“  drobné  plošky 

produkčně  nevyužívané  vegetace  – 

remízky, živé ploty apod.); využití agrochemikálií vyžaduje 
jednotvárné složení porostu (co do druhového složení, 

věkového,  zdravotního  stavu  apod.  –  z toho pramení využití 
monokultur

);  odstraňování  značné  části  biomasy  (sklízí  se 

skoro vše), orba a dlouhá období, kdy jsou pozemky be z 
vegetace – 

to vše ochuzuje půdu o živiny (a následné intenzivní 

a  převážně  minerální  hnojení  představuje  riziko  vyplavování 

některých  živin  do  podzemních  či  povrchových  vod  a  to 

způsobuje eutrofizaci a také