Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky

2) Demokratická forma vlády – především republika (=věc veřejná=res publica), výkon funkce hlavy státu je dočasný (volby), nemá osobní privilegia, platí právní řád pro hlavu státu, horizontální (triáda) dělby moci a vertikální dělba moci (státní správa a samospráva)

• parlamentní republika: vláda je odpovědná parlamentu, prezident má omezené pravomoci, slučitelnost fcí

• prezidentská republika: prezident je hlavou státu a zároveň hlavou výkonné moci, volen občany, na parlamentu nezávislý, právo veta, neslučitelnost fcí

• neoprezidentská (poloprezidentská) republika: obdoba parlamentní republiky, ale prezident má posílené pravomoci a je volen občany, Francie

• kancelářská republika: exekutivu vede kancléř, má výrazně větší kompetence než ministerští předsedové v parlamentních republikách, Německo

:: Vztah hlavních ideologií ke státu

• konzervatismus – silný stát

• liberalismus:

• klasický liberalismus – slabý stát

• moderní liberalismus – pečovatelský stát

• neoliberalismus – zeštíhlení státu

• socialismus a komunismus – stát pokládán za nástroj ke uskutečňování cílů

• anarchismus – odmítání státní autority

:: Státní zřízení státu

• unitární stát: jediné mocenská centrum, jediná ústava, jediné občanství a jediná nejvyšší soustava státních orgánů

• federace: politické jednotky, které navenek vytvářejí jeden subjekt, vlastní psaná ústava, dvojí zákonodárství, občanství a soustava nejvyšších státních orgánů (dvojí ve smysli rozlišení roviny federální a roviny jednotlivých států)

• konfederace: existence založena na mezinárodní smlouvě, se kterou souhlasili všichni členové, samostatné státy, není soustava nejvyšších státních orgánů úplná, zpravidla přechodná fáze před vytvořením federace (USA, Švýcarsko) nebo předcházení vytvoření samostatných států (Sovětský svaz na Společenství nezávislých států)

>> Státní správa a samospráva

Znaky samosprávných subjektů:

• samostatnost

• rovnoprávnost se subjekty stejného řádu

• existence skupinového zájmu

• demokratická tvorba samosprávných orgánů zdola

• vlastní ekonomická základna

• vázanost právním řádem státu

Systémy správní moci

1. Angloamerický systém – místní správa je shodná se samosprávou

2. Systém kontinentální

Politické instituce

stát a jeho orgány, územní samosprávné celky (obce a kraje), politické strany nebo hnutí, odborové a jiné zájmové organizace, občanská sdružení a spolky, církve a náboženské společnosti, masová média, atd.

Politický systém

=množiny politických subjektů společnosti, vztahů mezi těmito subjekty a mechanismem tvorby společensky relevantní politické vůle

:: Konstitucionalismus

• požadavek omezit absolutní moc vyústil v potřebu změnit nositele moci ve státě, aby vládl nikoli podle své vůle, ale podle stanovených pravidel

• použití jakéhokoli druhu státní moci musí být kontrolováno právem

• ústava, jejímž konstituujícím činitelem je lid, určuje pravidla a meze moci orgánů a institucí

• současný konstitucionalismus se naplňuje existencí demokratické ústavy obsahující dělbu moci ve státě a zaručující základní lidská práva a svobody