Na-zkoušku Politol.

Charles de Montesquieu 

Mondesquieu rozdělil státní moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Každá část státní moci je vykonávána 

zvláštními orgány, jejichž pravomoci jsou přesně vymezeny. Zákonodárnou moc (legislativu) tvoří zastupitelský 

sbor (parlament), ten má ve své moci vydávání zákonů nebo obecných pravidel závazných pro státní orgány, 

právnické osoby a občany. Výkonnou moc (exekutivu) představuje vláda nebo hlava státu, jejím úkolem je řídit 

vládní agendu v rámci platných zákonů. Soudní moc (jurisdikce) je vykonávána soustavou soudů, které 

kontrolují dodržování zákonů. 

Popište parlamentní, prezidentský a poloprezidentský model dělby moci. 

V prezidentském modelu je dělba moci striktní, hlava státu (prezident) bývá zároveň hlavou výkonné moci 

(vlády), parlament a hlava výkonné moci jsou voleni v oddělených volbách, výkonná moc není parlamentu 

odpovědna a vzájemná kontrola mezi nimi je umožněna pouze systémem brzd a rovnováh. Dále je příznačná 

neslučitelnost funkcí ve vládě s mandátem v parlamentu. Parlament nelze rozpouštět předčasně, prezidenta lze 

odvolat pouze na základě určitého soudního jednání. Typickým příkladem jsou Spojené státy americké. 

V parlamentním modelu je dělba moci méně důsledná. Občany je volen pouze parlament. Vláda je jmenována 

hlavou státu nebo volena parlamentem, parlamentem je také jmenován prezident. Parlament kontroluje vládu 

a může jí přimět k demisi, na druhé straně vláda může iniciovat rozpuštění parlamentu. Člen vlády může mít i 

mandát v parlamentu. Předseda vlády nebývá totožný s hlavou státu. Hlava státu má slabší, předem stanovené 

pravomoci. Zachována zůstává důsledné oddělení soudní moci. Příkladem je Velká Británie. 

Poloprezidentský model je kombinace prezidentského a parlamentního modelu. Prezident je volen všelidově,