Na-zkoušku Politol.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
k zakladatelům moderního pojetí státu, pravděpodobně zavedl slovo stát jako zobecňující pojem pro všechny
druhy veřejné moci. Zastával názor, že má-li politik volit mezi veřejným úspěchem a ctností, měl by se tradiční
morálky zříci. Politik se má hodnotit podle politických výsledků.
John Locke naznačil rozdělení moci ve státě na moc zákonodárnou a moc výkonnou. Moc zákonodárnou
představuje parlament, který určuje pravidla a je nadřazena moci výkonné. Moc výkonnou představuje
panovník, který pravidla aplikuje na konkrétní případy. Moc zákonodárná se musí obměňovat často
prostřednictvím voleb, moc výkonná by měla být permanentní. V díle Dvě pojednání o vládě konstituoval
základy liberalismu.
Charles de Montesquieu dále rozvedl myšlenku rozdělení moci ve spise Duch zákonů. Oddělil soudní moc od
výkonné, zákonodárná moc by měla být na stejné úrovni jako moc výkonná, aristokracie by měla mít zajištěný
stejný vliv jako buržoazie a lid.
Jean-Jacques Rousseau ve spise O společenské smlouvě definoval demokraci jako přímou účast lidu na
zákonodárné i výkonné moci. Společnost a politický režim je vytvářen na základě obecné vůle. Odmítá jakékoliv
zastoupení účasti lidu na zákonodárné moci, princip uznává pouze u výkonné moci
Karel Marx rozpracoval materialistické pojetí dějin, klíčový význam připisoval materialistickým vztahům. Na
základě způsobu výroby a ekonomických vztahů rozdělil společnost na 2 protichůdné třídy. Z jeho myšlenek