Politologie, Moje zápisky

a Soudní moci

1. většinový princip (většina musí rozhodovat ták-aby zůstalo právo menšiny)

2. ústavnost a právní řád (respektuje mezinárodní právo)

Formy Demokracie: Přímá a Zastupitelská

1)Charakterizujte Přímou demokracii (jak se v ní rozhoduje)

• zrodila se v antickém Řecku, jako metoda rozhodování o záležitostech městského státu

• všichni občané sebrali účast na rozhodování

• každý občan byl povinen hlasovat, měl jeden hlas, rozhodovala prostá většina

• dnes jen prvky Přímé demokracie- referendum, plebiscit

2) Jaké jsou její nevýhody?

• výběr losem předsedajících úředníků

• krátkodobé zastávání úřadu

• týkala se jen svobodných občanů, nevztahovala se na cizince, ženy a otroky

• majetní měli lepší podmínky pro účast na shromážděních než nemajetní

3)Kde a kdy byla Přímá demokracie používána?

• byla používána v Athénách (Řecko) při výběru předsedajících úředníků (losování)

a při volbě soudců a stratégů (hlasováním), zůstala zde 200 let

• některé prvky přímé demokracie vidíme např. v podobě výročních shromáždění občanů v obcích Nové Anglie – schvalovaly se daně a rozpočet obce, hlasování ve švýcarských kantonech

4) Jaký prvek přímé demokracie zůstal zachován do dnešní doby?

• Referendum, ve kterém občané přímým hlasování rozhodují o jednotlivém závažném politickém problému, nejčastěji ústavním či zákonodárném

5)Charakterizujte Zastupitelskou demokracii (a uveďte její základní znaky)

• volby

• jednotlivec se osobně přímo bere účast na rozhodování o celospolečenských problémů.

• Zprostředkování mezi občany a jejích zástupci (politické strany, ideologie)

• Zachovává všechny principy demokracie

Uveďte hlavní rysy totalitních politických systémů.

Totalitní politické systémy jsou protikladem zastupitelské liberální demokracie. Tyto režimy dokázaly ovládnout a kontrolovat veškeré společenské procesy, ovlivnit všechny vztahy a proniknout i do soukromého života jednotlivců. Patří sem fašismus a bolševismus (komunismus).

Hlavní rysy fašismu:

• antiracionalismus – odmítání racionality a humanistické vědy, akcent na emoce, instinkty a vůli.

• idea boje – vyznávání tvrdosti, síly, bezohlednosti,

• elitářství – odmítání principu rovnosti lidí, vláda elity je přirozená a žádoucí, idea dokonalého, silného a tvrdého jedince „nadčlověka“,

• vůdcovský princip – tři složky německého národa:

• vůdce – Führer jako vrchol a absolutní autorita,

• elita – jen muži schopní poslušnosti, věrnosti, hrdinství a sebeobětování,

• ostatní – poslušná masa potřebující vedení,

• „socialismus“ v maloburžoazní verzi – zaměřený na kritiku cizího a židovského kapitálu, doplněný odmítáním rovnosti, spolupráce, solidarity a charakteristický zuřivým antikomunismem,

bojovný nacionalismus a rasismus – árijská rasa a zvláště Němci jsou nadřazeni všem ostatním: