vypracovane-otazky-ke-zkousce

- předchůdce kolektivistického anarchismu

- cíl: nahradit stát a další instituce jiným přirozenějším uspořádáním

P.Kropotkin

- vůdce mezinárodního anarchismu

- čerpal z darwinismu: úspěšní jsou pouze ti, kteří dokážou využít kolektivní energii

Jako samostatné politické hnutí nebyl anarchismus příliš úspěšný. Nezískal masovou podporu. Větší význam měl anarchismus ve spojení s jinými ideologiemi např. anarchosyndikalismus.

Anarchisté vycházejí z myšlenek jiných politických směrů: levicového (Nová levice) i z pravicového (Nová pravice, anarchokapitalismus).

Anarchistické prvky se objevily u pacifismu, feminismu a enviromentalismu.

K oživení anarchismu došlo v 90.letech 20.století ve střední a východní Evropě po zániku komunistických režimů.

15. Demokracie, vznik a vývoj, znaky demokracie

-název pochází z řeckého démos (=lid) a kratos (moc,panství) => může se tedy přeložit jako „vláda lidu“.

Definice:

- diskuse

- životní styl

- otevřená výměna myšlenek

- soubor pravidel k řešení konfliktů

- umění dosáhnout konsensu

- rovnost lidí pře zákonem

- politická svoboda pro všechny

Vývoj demokracie

-do konce 18. století byla demokracie považována za přímou vládu lidu a byla spojována s „vládou davu“ a „okrádáním bohatých chudými“.

-od konce 18. století, od americké a francouzské revoluce, se význam slova demokracie začal měnit.

Kolébka demokracie

Antické Řecko (5. stol. př. n. l.):

Solón

Kleón

Periklés

Platón a Aristotelés

Sókratés

Transformace demokracie(Robert A. Dahl)

• První transformace

antické městské státy, přímá demokracie

5. st. př. n. l.

• Druhá transformace

vznik zastupitelské demokracie v USA a Evropě

19. st. n. l.

• Třetí transformace

globální rozšíření zastupitelské demokracie

Krize demokracie

• meziválečné období -> fašismus, komunismus

• koncem 20.století se začalo znovu hovořit o krizi demokracie

• spatřována především v její nízké funkčnosti a zejména v klesající politické participaci občanů

• po skončení studené války byly demokratické principy uznány za základní civilizační hodnotu a normu

• demokratizace (rozšiřování počtu států s demokratickým zřízením) může paradoxně nepříznivě působit na kavlitu demokracie

Ideové opory rozvoje demokracie

• učení o nezadatelných lidských právech¨

• učení o suverenitě lidu a jeho právu na vzpouru či dokonce revoluci

• učení o společenské smlouvě

• učení o dělbě moci (J. Lock, J. J. Rousseau, Montesqie)

2 podoby demokracie

a) přímá – antické Řecko, dnes jen prvky přímé demokracie (referendum = přímé hlasování k určité otázce,

plebiscit = hlasování o suverenitě nad částí území)

- byla kritizována již současníky, zejména Platonem a Aristotelem. Nebyla zde úplná

rovnost mezi občany, majetní byli zvýhodněni před chudými. Mohli volit pouze rodilí