Cvičení Světlikové

Rozsudek, který je rozhodnutím o věci samé obsahuje:

• určení soudu,

• určení účastníků,

• vlastní rozhodnutím, které se označuje jako výrok,

• odůvodnění rozhodnutí,

• poučení o odvolání.

• V soudním řízení nalézacím sporném je soud vázán návrhy účastníků.

• Jestliže do rozhodnutí nelze podat řádný opravný prostředek, říkáme, že je rozhodnutí v právní moci.

• Uplyne-li lhůta ve které mělo být podle rozsudku plněno marně a povinný svou povinnost nesplní, stává se rozsudek rovněž vykonatelným, jinými slovy rozsudek je v PRÁVNÍ MOCI.

Druhy rozsudků:

• podle účinků dělíme rozsudky na:

  • konstitutivní (tento rozsudek zakládá, mění, ruší právní vztah),

  • deklaratorní (tento rozsudek deklaruje – potvrzuje existenci, či neexistenci určitého práva nebo určité povinnosti),

• podle vztahu rozsudku k žalobě dělíme rozsudky na:

  • rozsudky na plnění,

  • rozsudky určovací,

  • rozsudky o osobním vztahu,

  • rozsudky na založení, změnu nebo zrušení právního vztahu.

podle vztahu k předmětu řízení dělíme rozsudky na:

• částečný rozsudek (obsahuje výrok pouze o části předmětu řízení),

• mezitímní rozsudek (obsahuje výrok pouze o základu věci, např. o tom, zda škoda vznikla či nikoliv),

• rozsudek pro uznání (vydává soud v případě, když dojde k uznání nároku žalovanou stranou), tento rozsudek lze vydat, když se žalovaný nevyjádřil na písemnou výzvu soudu ve stanovené lhůtě (bez vážného důvodu),

• rozsudek pro zmeškání - kontumační, vydává soud v případě návrhu žalobce, řádného předvolání žalovaného s poučením o možnosti vydat tento rozsudek, bezdůvodné a neomluvené nedostavení se na první jednání ze strany žalovaného. Je nutná účast žalobce. Jde o kumulativní podmínky. Rozsudek nelze vydat v případech, kdy nelze uzavřít smír.

Opravné prostředky:

• Proti rozhodnutí lze podat opravné prostředky.

• Rozdělujeme je na:

• řádné opravné prostředky – které lze podat jen do rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci. V našem právním řádu, kde je soudnictví dvouinstanční je to pouze

• odvolání.

• Odvolání je možné podat v odvolací lhůtě, která je 15 dnů od doručení rozhodnutí.

• v poslední den lhůty poště k přepravě.

• Odvolání má odkladný účinek, tj. že rozhodnutí nenabývá právní moci a nestává se vykonatelným.

• Výjimky pokud se týká vykonatelnosti může stanovit v závažných případech soud.

• Odvolání se podává soudu druhého stupně (druhé instanci) a to prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Soud druhého stupně rozhoduje tak, že:

• Odvolání odmítne (odvolání podáno po lhůtě)

• Rozhodnutí soudu I. stupně potvrdí,

• Rozhodnutí soudu I. stupně zruší a vrátí k soudu I. stupně

• Rozhodnutí soudu I. stupně změní a rozhodne v rámci své rohodovací činnosti

Mimořádné opravné prostředky

• které lze podat jen do rozhodnutí, která již nabyla právní moci. V našem právním řádu jde o:

• dovolání (lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prvního stupně.

• Nelze uplatnit nové skutečnosti.

• Dovolání projednává a o tomto rozhoduje Nejvyšší soud ČR. Dovolání nemá vliv na právní moc a vykonatelnost). J

• Je nutné zastoupení advokátem.

• Lze ho podat jen v případech, kdy je:

• řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí

• rozhodnutí spočívá na nesprávné, právním posouzení věci

• rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají oporu v dokazování