Cvičení Světlikové

Rekodifikace přinesla mimo jiné tyto terminologické změny

• právní osobnost – dříve způsobilost k právům a povinnostem,

• svéprávnost – dříve způsobilost k právním úkonům,

• právní jednání – dříve právní úkon,

• pozůstalost – souhrnný pojem pro dědictví a odkaz,

• obchodní korporace – souhrnný pojem pro obchodní společnosti a družstva,

• veřejný rejstřík právnických osob – souhrnný pojem pro obchodní rejstřík, nadační rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností.

Občanský soudní řád

Občanské soudní řízení jako celek se dělí (včetně zákona o zvláštních řízení soudních) na:

• Řízení nalézací

• Řízení zajišťovací

I. Řízení nalézací

• Řízení nalézací je řízení, v němž soud zjišťuje (nalézá) co právem nebo povinností je nebo co právo tvoří. Výsledkem je autoritativní rozhodnutí soudu, kterým může být

• rozsudek

• usnesení

• platební rozkaz ve zkráceném řízení soudním

Řízení nalézací se dělí na:

• řízení sporné, o které jde tam, kde v řízení vystupuje žalobce (navrhovatel) a žalovaný (odpůrce). Zahajuje se vždy na návrh žalobce (navrhovatele) podáním příslušné žaloby. Platí zde zásada dispoziční, projednací a formální pravdy (např.žaloba o náhradu škody).

• řízení nesporné, zde chybí některý ze znaků sporného řízení a jde především o účelné vyřešení věci, např. adopci, vyřešení dědictví, prohlášení za mrtvého, zápis do obchodního rejstříku aj. Nesporné řízení lze zahájit na návrh některého z účastníků, ale i bez návrhu, tedy z vlastního podnětu soudu.

Subjekty řízení v nalézacím řízení sporném:

tvoří 2 skupiny, jejichž postavení v procesněprávním vztahu se liší, jde o :

• soud, nadaný rozhodovací pravomocí, kterému proto náleží nadřazené postavení,

• účastníci řízení (žalobce a žalovaný, nebo navrhovatel a odpůrce), kteří jsou sice v postavení k soudu podřazeném, avšak na jejich vůli záleží, zda a jak bude proces postupovat. Tyto subjekty jsou obligatorní v každém jednotlivém řízení.

• Dále je třeba odlišit osoby zúčastněné na řízení, které nejsou obligatorní, vystupují v řízení, resp. v jeho některých částech a mají procesní povinnosti eventuelně i práva.

• Jejich postavení je různé, jsou to např. svědci, znalci.

• Způsobilost být účastníkem řízení znamená způsobilost být nositelem procesních práv a povinností.

• Nelze ji zaměňovat s procesně právní způsobilostí, tj. vlastním jménem před soudem samostatně jednat.

• Ten, kdo ji nemá, musí být zastoupen zákonným zástupcem (rodičem, opatrovníkem).

• Účastníci se mohou nechat zastupovat i smluvně, na základě plné moci (obecný zmocněnec, advokát).

II. Řízení zajišťovací

• Jde o zvláštní druh civilního řízení, v jehož rámci soud poskytuje předběžně ochranu porušeným nebo ohroženým zájmům.

• O právu však, jemuž je taková ochrana poskytnuta rozhodnuto není.