OOP

Zdánlivě právní jednání:

• Jde o takové případy, kdy:

• Chybí vůle jednající osoby (jedna osoba to uzavřela pod nátlakem, ale pak se dohodli že to jako nebylo pod nátlakem)

• Vůle nebyla zjevně projevena vážně (nejdříve ze srandy, pak že to bylo vážně vytvořené)

• Nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit obsah právního jednání ani výkladem (ve smlouvě je nebo, př. Koupím colu nebo burbon neurčitá smlouva)

• Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Řeší se to až případně u soudu

• Byl-li projeve vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k vadě a hledí se, jako by to bylo právní jednání od počátku

Neplatné právní jednání

• Nový přístup na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné

• Když dojde k neplatnému právnímu jednání, platí 2 zásady:

  • Způsobí-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit pro sebe z toho výhodu (když způsobí někdo neplatnost, pak u soudu nemůže namítnout, že je to neplatné)- riziko: v riziku je vždy ten, kdo sepisuje smlouvu- může ji udělat platnou i neplatnou

  • Kdo způsobí neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla

Hlavní důvody neplatnosti právního jednání:

• Jde o takové případy, kdy:

  • jednání se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu (účelu zákonu)

  • Právní jednání se týká nemožného plnění

  • Jedná-li nesvéprávná osoba o tom, v čem není způsobilá

  • Jedná-li osoba v duševní poruše

  • Jedná-li někdo v omylu a rozhodující okolností je, že byl v omyl uveden druhou stranou

• Tyto důvody je třeba uplatnit u soudu žalobou. Může je ale uplatnit jen ta osoba, které se to týká. Když tato osoba nenamítne neplatnost u soudu, považuje se právní jednání za platné

• Z úřední povinnosti řeší soud neplatnost jen ve výjimečných případech (paragraf 588 OZ)

  • Právní jednání se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek

• Když není právní jednání učiněno ve formě dohodnuté nebo stanovené zákonem, je neplatné. ale zákon umožňuje stranám dodatečně vadu neplatnosti zhojit (tj. strany se dohodnou dodatečně, že jednání je platné).

• Nebyla-li dodržena forma právního jednání, lze neplatnost namítnout, jen pokud nebylo započato s plněním

Právní jednání podnikatele

• Kdo je podnikatel?

• Podnikatelem může být fyzická osoba (např. člověk, který má živnost, lékař, advokát, malý hospodář)) i právnická osoba (organizovaný útvar) jako je obchodní korporace- např. společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, apod.