Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Moře, objevy, staletí

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20.93 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

- 1600 – londýnská Východoindická společnost; Angličané oproti Holanďanům disponovali mnohem menším kapitálem, méně lidmi i loděmi

- 1636 – Hol. vypudili Portugalce z Cejlonu

- 1606 – objevena Austrálie – Dirk Hartoga

- v pol. 16. už možná Austrálii znali Portugalci, na mapách něco takovýho mají

- Holanďan – Willem Janszoon, 1606 Austrálie

- Abel Tasman – 1642 – objevena Tasmánie, pak k Novému Zélandu + souostroví Tonga a Fidži

- 80. léta 16. století – Humphrey Gilbert – Angličan, pokus o obnovení angl. pronikání do S Ameriky, ale pokus o kolonizaci – nezdar; bratr Walter Raleigh – taky krach; kolonie – Virginie – nejprve problémy, ale pak se začal ve velkém pěstovat tabák; Indiáni proti Jamestownu 1622 – opevněné město se ubránilo; 1620 – angl. puritáni, Mayflower New Plymouth

- poč. 17. století – Francie – zájem o Kanadu (kožešiny) a V Indii Champlain založil 1608 osadi Quebec; Kanada = Nová Francie; 60. léta – NF se stala korunní kolonií, význ. průzkumník Joliet; Cavalier – pokračoval v hledání cesty do Číny přes toky v Kanadě – zkoumání Mississippi

- námořní mocnosti v 17. století se snažily přerušit spojení mezi koloniemi a mateřskou zemí – hlavně pirátstvím (flibustýři – kapitán Rocco, Henry Morgan apod., byli to lidé bez pána, vytvořili jakousi společenskou smlouvu, „pobřežní bratři“, útočili na Šp. už není společným nepřítelem Fr., VB, Holandska – od 1688 začíná anglo-fran. válka

Ruská epopej

- poč. 17. stol. mnoho lidí na Sibiř (na V) – S Asie na mapách bíle – nevědělo se, jestli je třeba spojená pevninsky s Amerikou apod.

- finančně významné na Sibiři byly sobolí kožešiny

- Děžněv – jako první obeplul SV mys („Velký kamenný nos“), jako první nalezl cestu z Ledového moře do Tichého oceánu dokázal oddělení Asie a Ameriky průlivem

- P. I. Godunov – 1667 – nechal zhotovit první mapu Sibiře

- Vladimir Atlasov – 1697 – na Kamčatku silný oddíl

- po porážce Švédů u Poltavy (1709) mohl Petr I. věnovat čas osidlování Kamčatky

- Vitus Bering – podruhé „objevil“ Ameriku – 1741

Pokořené oceány

- 1650 – Geographia genealis – Bernard Varenius – jeho popis světa – rozdělení na 4 země

- 1655 – Austrálie jako Nové Holandsko oficiálně na mapách

- William Dampier – význ. mořeplavec 2. pol. 17. stol.

- Roggeveen – 1722 – objevil Velikonoční ostrov

- 1713 – Utrechtský mír – Fr. přišla o Novou zemi, Acadii a oblast Hudsonova zálivu; 1763 – pařížský mír, který uzavřel sedmiletou válku - Fr. přišla o Kanadu a Indii

- zájem o „jižní země“ v Paříži a Londýně ve 40. letech 18. století

- Samuel Wallis – 1767 – Tahiti

- James Cook – narodil se 1728, nejprve pracoval na uhelných lodích, pak šel do válečného námořnictva; výprava – cílem měla být astronomická pozorování (konjunkce Venuše), 1768 vypluli, 1769 k Tahiti, pak pluli k Novému Zélandu – dorazili k neznámému V pobřeží NZ (zátoka Chudoby), pak Austrálie; druhá výprava od 1772, 1773 jako první přepluli jižní polární kruh; v Tichém oceánu po „jižní zemi“ ani památky – ještě prozkoumat jižní Atlantik; 3. výprava – 1776, Sandwichovy ostrovy (dn. okolo Hawaie – tu objevil až koncem roku), obepluli nejzápadnější výběžek americké pevniny, 1779 zabit

Témata, do kterých materiál patří