Na rozhraní věků - Amedeo Molnár

- svoboda je z víry

- Řeči o dobrých skutcích

- vše co je mé, je Kristovo a naopak

- o mocných – nesmíme jim vzdávat úctu, která patří Bohu, ale musíme v nich respektovat skrytou boží vůli

- nic mi neuškodí, nebude-li to proti Bohu

- Lutherův starší kolega – Karlstadt – trochu rivalové, písmo bral spíš jako zákon

- 1521 – na Luthera věčná klatba

- Karel V. ho přizval na sněm do Wormsu – neodvolal; po cestě domů ho Fridrich Moudrý (saský kurfiřt) „unesl“ – do Wartburgu (zařídil to vlastně Spalatin – pak přátelé)

- O zpovědi – trval na zásadě dobrovolnosti

- Věrné napomenutí všem křesťanům, aby se varovali vzpoury a odboje

- při nápravě církve máme jenom právo slova, ne právo prováděcí

- obrazy smíme mít i vytvářet, ale nemáme se jim kořit a vzývat je

- napsal do Prahy a varoval české stav y před obnovením starých poměrů (dříve jim přál) – že nemají zrazovat mučednický obraz Husův; Havel Cahera – jezdil za Lutherem

- O vrchnosti a o mezích povinné poslušnosti vůči ní – ve věcech vnějšího soužití ano jinak třeba o víře nebo tak ne-e

- střetnutí s Tomášem Müntzerem – mluvčí vzbouřených sedláků – jiný pohled na svobodu (Luther nechtěl bouřit), Müntzer odmítá Lutherovo přesvědčení, že vrchnost má jen udržovat občanskou jednotu – žádá aktivní mocenské zásahy proti nepřátelům evangelia

- Varování saských knížat před duchem odboje

- ale nežádal na vrchnosti zásah prosti Müntzerovi

- Napomenutí k míru (něm. selská válka) – ale byla spíše proti vzbouřencům!

- kritika křtu pro Luthera nepřijatelná

- zemřel 1546

Spravedlnost boží a lidská – Huldrych Zwingli

- padl v bitvě

- sjezd v Marburku – pokus o to, aby katolíci přijali reformátory, ale ne – znamenal odloučení od katol. církve

- spravedlnost mezi lidmi – poznání dáno ve Slovu

- 1524 – opozice v Curychu zlomena – zrušeny kláštery, výzdoba kostelů apod.

- zpracoval i hermeneutickou teorii pro výklad bible, ale nerozpracoval ji

- O boží a lidské spravedlnosti

Instituce a restituce – Jean Calvin

- působil v Basileji – používal zde jméno Martinus Lucianus (ale pocházel z Francie)

- Instituce křesťanského náboženství – „návod“ ke čtení bible

- církev bez zevní formy

- možná se hlásil i k valdenským

- přítel Olivetan (bratranec), otec byl biskupský tajemník

- od svého profesora názory na Viklefa, Husa i Luthera – slyšel je od něj

- na Instituci pracoval do konce života – nakonec 4 díly (furt dokola ji vydával)

- Bůh a člověk jsou protiklady, ale protiklady souvztažné

- podle Luthera zůstal humanistou i jako bohoslovec

- predestinační učení – rozhoduje Kristus

- Vzdělání ve víře

- modlitba – průvodní důsledek naprosté boží svrchovanosti

- svátosti mají sloužit naší víře před Bohem a dosvědčovat naše vyznání