Karel Jaromír Erben - život a dílo - esej

Karel Jaromír Erben – život a dílo romantika

Pro téma své práce jsem si vybral život a dílo Karla Jaromíra Erbena, jednoho z největších představitelů romanticky orientované literatury v českých zemích. Tohoto autora jsem zvolil díky jeho kladnému vztahu k lidové slovesnosti. Jako většina ostatních jsem i já toho názoru, že svým pokusem rekonstruovat českou pohádku, tzn. ponechat ji bez úprav, ji prakticky zachránil.

Erben se narodil v roce 1811 v Miletíně. Prostředí tohoto rodného venkovského místa i s hudebními zálibami celé jeho rodiny přispěly k jeho pozdějšímu zájmu o pohádky a pověsti. Tento „opožděný“ romantik, jak bývá nazýván, vystudoval právnickou fakultu, která nebyla tolik blízká jeho zájmům, později se však seznámil s Františkem Palackým, kterému dělal pomocníka nejprve jako sekretář Českého muzea, od roku 1851 pak jako archivář města Prahy. Díky svým sbírkám z archivu tak začal vytvářet předpoklady pro historickou syntézu. Zemřel v roce 1870 v Praze.

Jak jsem zmínil již v úvodu práce, těžiště Erbenova zájmu bylo v lidové tvorbě, konkrétně také v českých lidových písních. Ve vydání Prostonárodních českých písní a říkadel z roku 1864 člení písně například podle jednotlivých zaměstnání a období lidského života. Nezahálel ovšem ani v zájmu o lidové pohádky, kdy se snažil vytvořit podobu slovanské čítanky. Erben je pro mě významný svojí snahou podat jakýsi obraz českého národa, v němž kromě pohádek a písní měly svoji roli sehrát také české obyčeje. Snažil se toho docílit na základě inspirace německých romantiků bratří Grimmů, kteří se pokoušeli zjišťovat mytologický původ lidové slovesnosti.

Nejslavnějším Erbenovým dílem je sbírka balad s názvem Kytice z pověstí národních, kterou vydal v roce 1853. Název sbírky je pojmenován po úvodní básni Kytice. Součástí jsou balady Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba a Věštkyně. Erben tak z mého pohledu dokazuje fakt, že pojem „pověsti“ chápal více široce, jelikož do ní zahrnul báje historické, zvyky týkající se svátků, legendy, pohádky, ale také báje o nadpřirozených bytostech, ze kterých můžeme jmenovat například balady Vodník a Polednice. Autor v díle navozuje atmosféru napětí díky zvukomalebným, opakujícím se motivům. Ústředními postavami jsou ženy, jelikož je pro Erbena velice důležitá mateřská láska. Zajímá ho otázka lidských vztahů, především problém viny a trestu. Balady ze sbírky Kytice jsou typické nepřiměřenými tresty, které postihnou hlavní postavy v důsledku jejich viny, snaží se tak poukázat na to, že člověk je bezmocný proti silám přírody, které ho obklopují. Úspěšnost a důležitost této sbírky podtrhuje i počin Jiřího Suchého, který v divadle SEMAFOR v roce 1972 parodizoval zpracování Kytice a představení se těšilo velkému úspěchu. O pár desítek let později, v roce 2000 natočil režisér František Antonín Brabec stejnojmenný film, který obsahoval sedm z celkových třinácti balad.