Seminární práce - Mortalita čápa bílého

Potrava

Ve volné přírodě se živí žábami, hraboši, krtky, užovkami, sysly nebo hmyzem. Loví za chůze - tudíž aktivně. Za jeden den může čáp ulovit až 44 hrabošů. Tento pták má tedy velký význam i pro zemědělství. Potravu loví na vlhkých loukách a mokřinách při březích rybníků nebo vodních toků, někdy i na polích.

Rozmnožování

Čápi si svá hnízda často staví v blízkosti lidských obydlí - na starých komínech, střechách atd. Materiálem, který používají, jsou větve, klacky, drny případně další materiál. Stavbu a opravu hnízda většinou provádí samec. Ten totiž většinou přilétá ze zimoviště dříve než samice. Hnízda jsou často mohutná a mohou dosáhnout hmotnosti do 1t a jsou víceletá. Hnízdí od druhé dekády dubna do druhé dekády května. Žijí většinou v páru, který si je věrný celý život.

Samice do hnízda snáší 3 – 5 vajec bílé barvy, ze kterých se po 30 dnech zahřívání oběma rodiči líhnou mláďata. Přibližně 55-60 dní od vylíhnutí se mláďata začínají učit létat a po 67-70 od vylíhnutí se osamostatňují. Pohlavně dospívá čáp až třetím rokem života, hnízdit začíná však ve věku 4 až 6 let.

Způsob života

Na rozmezí léta a podzimu naši čápi odlétají na jih. Čápi z východní Evropy se přidávají k západnímu proudu vedoucímu přes Pyrenejský poloostrov a Saharu do střední Afriky, na východě čápi létají přes Balkánský poloostrov a Malou Asii do střední Afriky, kde se oba proudy setkávají a letí do nejjižnější části Afriky do oblasti JARu. Při této cestě jsou schopni urazit denně 100-300 km.

(www.priroda.cz)

Tah

Velmi zajímavý a díky kroužkování poměrně dobře prozkoumaný je tah čápů do jižních krajin. Urazí denně 100 – 300 km a cesta tam i zpět jim trvá kolem 3 měsíců. Čápi se při svém přesunu řídí také potravními podmínkami a mění místo svého pobytu podle hojnosti potravy. U nás čápům nebezpečí nehrozí, ale v době tahu i na zimovištích na ně číhají mnohá nebezpečí v podobě afrických lovců, ale nejen to. Hynou pro nedostatek potravy, silná krupobití, nemoci nebo stepní požáry. Při letu přes moře, protože letí poměrně nízko, jsou ohroženi vlnami a větrem. Ale největším nebezpečím jsou pro ně dráty elektrického a telefonního vedení. A mnohdy se stává, že se na hnízdo čapí pár z předešlého roku už nevrátí. Hnízdo obsadí jiní čápi.

(stezka.hamerskypotok.cz)

Maximální věk

Nejstarší kroužkovaný pták se dožil 26 let. (Hudec a kol. 1994)

VÝSLEDKY

Tabulka 1: Odhadovaný počet vajec za 1 rok u čápa bílého

Samice nakladou 2000 (= 500 x 4) vajec.

(www.nasiptaci.info)

Tabulka 2: Odhadovaná mortalita mláďat čápa bílého v 1. roce života