Seminární práce - Vlastnosti ornitocenózy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tabulka 4: Ornitocenóza a její vlastnosti (atributy)
eudominantní (> 10 %) druhy s nejvyšší (a druhou nejvyšší) dominanci biomasy
dominantní (5 – 10 %) druhy s nejnižší dominanci biomasy
Celkový počet zpozorovaných druhů byl 12, přičemž jen u 3 druhů dosáhla frekvence 100 %, u 4 druhů 66,7 % a až u 5 druhů pouze 33,3 %.
Dominanci abundance jsem v tabulce zvýraznil podle tříd pomocí barev – červeně (eudominantní druhy) a zeleně (dominantní druhy). Subdominantní, recedentní a subrecedentní druhy se v mém případě nevyskytovaly.
Z tabulky lze dále vyčíst, že nejvyšší dominanci abundance měla pěnkava obecná (17,65 %), která patří mezi eudominantní druhy. Nejmenší dominanci abundance (5,88 %) připadla drtivé většině druhů, a to všem dominantním druhům.
Největší dominanci biomasy měla káně lesní (34,73 %) a druhou nejvyšší vrána obecná šedá (20,11 %) zjevně díky jejich nadprůměrným hmotnostem oproti ostatním druhům. Nejnižší dominanci biomasy (0,37 %) získaly oba druhy sýkor, babka i modřinka, kvůli jejich nízké hmotnosti i početnosti.
Index druhové diverzity, Shannon-Wienerův index, který se pohybuje v rozmezí 0 – 5, kde 0 je velmi nízká a 5 velmi vysoká diverzita, byl v tomto mém případě 1,0404 (≐ 1), což odpovídá nízké druhové diverzitě.
Faunistická podobnost
Své pozorování jsem srovnal s pozorováním spolužáka Jana Leblocha, který si také zvolil biotop les. Jeho pozorovaný les, přesněji dubohabrový, se nachází v městské části Kroměříž-Kotojedy, konkrétně na území přírodní památky Obora.
Jeho pozorovaná plocha činila 20 000 m2.
Tabulka 4: Přehled námi zpozorovaných ptáků
společné druhy
Výpočet indexu podobnosti – Sörensenův index
Sö = $\frac{\mathbf{2\ \cdot \ s}\mathbf{\ }}{\mathbf{s}_{\mathbf{1}}\mathbf{+ \ }\mathbf{s}_{\mathbf{2}}}$ . 100 [%] s … počet společných druhů
s1 … počet druhů mé ornitocenózy
s2 … počet druhů Janovy ornitocenózy
Výsledky svého pozorování jsem porovnal s výsledky Jana Leblocha.
Celkový počet druhů mé ornitocenózy činí 12, Janovy 11. Společné jsme měli 5 druhů.
Sö = $\frac{2\ \cdot \ 5\ }{12\ + \ 11}$ . 100
Sö = $\frac{10\ }{23}$ . 100
Sö ≐ 43,48 %
Při srovnání těchto dvou ornitocenóz jsem zjistil, že naše faunistická podobnost je 43,48 %, což odpovídá střední faunistické podobnosti.
V této seminární práci jsem se zabýval zpracováním vlastností (atributů) ornitocenózy smíšeného smrkobukového lesa v obci Písek (okres Frýdek-Místek) a následně i jejím srovnáním s ornitocenózou dubohabrového lesa v městské části Kroměříž-Kotojedy.