Seminární práce - Vlastnosti ornitocenózy

Celkem 2478 8 10 24 34 0,00153 100,00 5470 100,00 1,000 -13,3857 1,0404

Tabulka 4: Ornitocenóza a její vlastnosti (atributy)

eudominantní (> 10 %) druhy s nejvyšší (a druhou nejvyšší) dominanci biomasy

dominantní (5 – 10 %) druhy s nejnižší dominanci biomasy

Celkový počet zpozorovaných druhů byl 12, přičemž jen u 3 druhů dosáhla frekvence 100 %, u 4 druhů 66,7 % a až u 5 druhů pouze 33,3 %.

Dominanci abundance jsem v tabulce zvýraznil podle tříd pomocí barev – červeně (eudominantní druhy) a zeleně (dominantní druhy). Subdominantní, recedentní a subrecedentní druhy se v mém případě nevyskytovaly.
Z tabulky lze dále vyčíst, že nejvyšší dominanci abundance měla pěnkava obecná (17,65 %), která patří mezi eudominantní druhy. Nejmenší dominanci abundance (5,88 %) připadla drtivé většině druhů, a to všem dominantním druhům.

Největší dominanci biomasy měla káně lesní (34,73 %) a druhou nejvyšší vrána obecná šedá (20,11 %) zjevně díky jejich nadprůměrným hmotnostem oproti ostatním druhům. Nejnižší dominanci biomasy (0,37 %) získaly oba druhy sýkor, babka i modřinka, kvůli jejich nízké hmotnosti i početnosti.

Index druhové diverzity, Shannon-Wienerův index, který se pohybuje v rozmezí 0 – 5, kde 0 je velmi nízká a 5 velmi vysoká diverzita, byl v tomto mém případě 1,0404 (≐ 1), což odpovídá nízké druhové diverzitě.

Faunistická podobnost

Své pozorování jsem srovnal s pozorováním spolužáka Jana Leblocha, který si také zvolil biotop les. Jeho pozorovaný les, přesněji dubohabrový, se nachází v městské části Kroměříž-Kotojedy, konkrétně na území přírodní památky Obora.
Jeho pozorovaná plocha činila 20 000 m2.

Mnou zpozorovaní ptáci Janem zpozorovaní ptáci káně lesní budníček menší puštík obecný kos černý strakapoud velký pěnkava obecná holub doupňák vrabec domácí vrána obecná šedá rehek zahradní kos černý holub doupňák strnad obecný sýkora koňadra lejsek malý drozd zpěvný rehek zahradní vrána obecná šedá sýkora babka špaček obecný sýkora úhelníček pěnice černohlavá pěnkava obecná

Tabulka 4: Přehled námi zpozorovaných ptáků

společné druhy

Výpočet indexu podobnosti – Sörensenův index

Sö = $\frac{\mathbf{2\ \cdot \ s}\mathbf{\ }}{\mathbf{s}_{\mathbf{1}}\mathbf{+ \ }\mathbf{s}_{\mathbf{2}}}$ . 100 [%] s … počet společných druhů
s1 … počet druhů mé ornitocenózy

s2 … počet druhů Janovy ornitocenózy

Výsledky svého pozorování jsem porovnal s výsledky Jana Leblocha.

Celkový počet druhů mé ornitocenózy činí 12, Janovy 11. Společné jsme měli 5 druhů.

Sö = $\frac{2\ \cdot \ 5\ }{12\ + \ 11}$ . 100

Sö = $\frac{10\ }{23}$ . 100

Sö ≐ 43,48 %

Při srovnání těchto dvou ornitocenóz jsem zjistil, že naše faunistická podobnost je 43,48 %, což odpovídá střední faunistické podobnosti.

V této seminární práci jsem se zabýval zpracováním vlastností (atributů) ornitocenózy smíšeného smrkobukového lesa v obci Písek (okres Frýdek-Místek) a následně i jejím srovnáním s ornitocenózou dubohabrového lesa v městské části Kroměříž-Kotojedy.