Praktikum - 3. kapitola

Charakter a účinky práva Evropské unie

Evropská unie disponuje samostatným právním řádem

• vlastnosti práva EU jsou propojeny se supranacionální povahou evropské integrace

• dosahování cílů integračních entit si nutně vyžaduje autonomní, efektivní a jednotný právní systém

• ve Smlouvách nenajdeme žádné konkrétní návody, jak by mělo být evropské právo používáno a jaký je jeho vztah k právu vnitrostátnímu

  • jedinou výjimkou je výslovné definování přímé použitelnosti nařízení jako pramene sekundárního práva

  • důvod: toto tradičně řešilo ústavní právo členských zemí

• Soudní dvůr judikatorně formoval vlastnosti evropského práva

• základní charakterovou vlastností právního systému EU je jeho samostatnost

  • tento právní řád existuje nezávisle na vnitrostátním právu členských zemí i na obecném mezinárodním právu veřejném (MPV)

    • představuje právní řád, který je odlišný od těchto dvou právních systémů

26/62 Van Gend en Loos

• i když byla Společenství založena mezinárodní smlouvou (tudíž vycházejí z MPV), nelze je považovat za pouhé klasické mezinárodní organizace

• Společenství představuje nový právní řád MPV, v jehož prospěch se státy omezily svá suverénní práva, i když jen ve vymezených oblastech a subjekty jsou i příslušníci členských států

6/64 Costa

• Soudní dvůr osamostatnil evropské právo od MPV úplně a vymezil jej jako nezávislý (vlastní) právní řád

• oba dva rozsudky – obhajoba emancipace komunitárního práva, v dnešní době platí rovněž

C-402/05 a C-415/05 P Kadi

• argument plnění mezinárodního závazku (ze strany členských států nebo institucí Unie) nemůže sloužit jako obhajoba porušení základních hodnot, na kterých je Unie vybudována, což znamená, že unijní právo považuje za vrcholný referenční rámec

• autonomie práva EU je předpokladem jeho dalších charakterových vlastností

  • jako samostatný právní řád má ambici a musí mít schopnost regulovat chování subjektů práva

  • autonomii si musí ponechat i v případě konfliktu s normami vnitrostátního práva, tzn., že se unijní právo v rámci členských států chová jako dominantní právní systém

Přímá vnitřní použitelnost práva EU = objektivní rozměr samostatnosti unijního práva

• právo EU má schopnost samostatně určovat své účinky na území členských států, avšak vnitřní účinky práva EU nejsou ponechány na vůli orgánů těchto států

• neuplatňují se tu klasické teorie dualismu a monismu

  • dualismus

    • podle teorie dualismu tvoří mezinárodní a vnitrostátní právo samostatné právní systémy existující vedle sebe

    • pokud má norma MP vyvolávat nějaké účinky, je nutné ji do vnitrostátního práva převzít (inkorporovat, transportovat)

    • nutná aktivita ze strany vnitrostátního normotvůrce (přijetí vnitrostátního pramene práva obsahujícího mezinárodní normu)

    • formálně je pramenem vnitrostátní (inkorporační) úprava