Praktikum - 3. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
jednotlivci získali větší míru ochrany a stali se ochránci EP a jeho integrity
vertikální přímý účinek sestupný (obrácený)
stát vymáhá unijním právem založené povinnosti po jednotlivci
stát může figurovat jako žalobce vymáhající po jednotlivci povinnost vyplývající pro něj z norem práva EU
stát i jednotlivec jsou plnohodnotnými subjekty práva EU (nositelé práv a povinností)
tímto byla prolomena tradiční zásada mezinárodního práva – podle té mohli být jednotlivci nanejvýš nositeli oprávnění, ale jako třetím osobám nezúčastněným na tvorbě mezinárodních závazků jim nemohly být ukládány povinnosti
hlavním důvodem pro tuto změnu (tj. jednotlivcům mohou být ukládány povinnosti) byla efektivita dosahování cílů evropských norem a potřeba jednotného působení práva EU na území celé Unie
důsledek logiky evropské integrace – přenosem pravomocí ve vymezených oblastech státy umožňují Unii, aby tyto oblasti plnohodnotně spravovala a tudíž mohla regulovat chování všech relevantních subjektů
povinnost jednotlivců respektovat unijní právo je i určitým korelátem zavedení unijního občanství s množstvím pozitivních oprávnění, která z něj pro jednotlivce plynou
příklad vertikálního sestupného účinku – čl. 101 SFEU
jednotlivec (podnik) má povinnost nedopouštět se zakázaných jednání
stát (prostřednictvím svých orgánů) má oprávnění vyšetřovat podezření o porušení uvedených pravidel a případně ukládat za zjištěná porušení sankce
horizontální přímý účinek (úplný)
jednotlivec „A“ se domáhá svých unijním právem založených práv vůči jinému jednotlivci „B“, jenž má povinnost tato práva respektovat
rozlišování na horizontální a vertikální vychází ze složení právního vztahu, resp. z povahy subjektů, které se daného vztahu účastní
originální přístup Soudního dvora k horizontalitě, resp. vertikalitě právních vztahů
podle Soudního dvora je určujícím kritériem účast státu na právním vztahu, ne povaha onoho vztahu
pak není relevantní, v jaké pozici stát v právním vztahu vystupuje, i když by se jednalo o čistě soukromoprávní vztah (stát a druhá strana v rovnoprávném postavení) – např. pracovní poměr, vždy se bude jednat o vztah vertikální (152/84 Marshall)
horizontální jsou pak všechny vztahy, kde nefiguruje stát, ale pouze na státě nezávislí jedinci
příkladem může být čl. 45 odst. 1, 2 SFEU
článek zajišťuje volný pohyb pracovníků tím, že zakazuje omezování volného pohybu plynoucí z jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti
např. fotbalový hráč bude chtít po skončení smlouvy s klubem v jednom členském státě vykonávat profesionální činnost v cizím státě, ale jeho startu bude bránit pravidlo fotbalového svazu o zaplacení povinného odbytného domovskému klubu; může se bránit a namítat uvedený článek proti jinému jednotlivci = svazu