Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Praktikum - 3. kapitola

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (33.02 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • monismus

    • teorie monismu chápe mezinárodní a vnitrostátní právo jako součást jednoho velkého systému právních norem

    • liší se pouze postupy jejich vytváření a subjektem normotvůrce

    • není nutné převzetí mezinárodních norem

  • právo EU své účinky určuje autonomně (prosazuje se)

    • tato schopnost může být označena jako určitý unijní monismus

    • pokud normy unijního práva splňují požadavek jasnosti, preciznosti a nepodmíněnosti (Van Gend en Loos), mohou je orgány členských států použít jako přímý pramen práva k vyřešení určitého případu na vnitrostátní úrovni – přímá (vnitřní) použitelnost unijního práva

      • čl. 288 SFEU – přímá použitelnost nařízení

      • ostatní prameny opřeny o argumenty v judikatuře Soudního dvora

  • přímá (bezprostřední, vnitřní) použitelnost práva EU představuje objektivní rozměr samostatnosti unijního právního řádu

    • je v ní zakódován příkaz národním soudům přistupovat k supranacionálnímu právu jako k právu vlastnímu a aplikovat jej ve formách, v jakých bylo originálně přijato (tedy bez potřeby jeho převedení do vnitrostátních pramenů)

    • je to projev závazné povahy těchto norem

    • bez možnosti aplikovat unijní normy na vnitrostátní úrovni by závaznost evropského práva byla oslabena a tím pádem by byla oslabena celková logika supranacionality evropské integrace

  • 26/62 Van Gend en Loos

    • základní rozhodnutí, ve kterém byl ze strany Soudního dvora hájený princip přímé použitelnosti jako základ unijního právního systému

  • v další judikatuře podle Soudního dvora znamená přímá použitelnost úplné a jednotné aplikace ustanovení práva EU od doby jejich přijetí po celou dobu jejich platnosti ve všech členských státech

  • 106/77 Simmenthal

    • Soudní dvůr tvrdí, že ustanovení práva EU jsou neoddělitelnou součástí právních systémů členských států

  • C-213/89 Factortame

    • vnitrostátní soudy jsou nositeli pozitivního závazku přijmout veškerá opatření, která by svědčila ve prospěch ochrany subjektivních oprávnění vyplývajících z práva EU, i v případě, že taková opatření národní právo nezná nebo jejich použití vylučuje

  • 103/88 Constanzo

    • prosazení se práva EU do vnitrostátního právního řádu platí obecně a povinnost aplikovat supranacionální právo nedopadá pouze na soudy, ale rovněž na správní orgány

  • Přímý účinek jako subjektivní rozměr samostatnosti práva EU

    • subjektivní rozměr samostatnosti práva EU

      • v podobě tzv. principu přímého účinku se obrací přímo k jednotlivcům

      • přímý účinek znamená, že na základě ustanovení práva EU mohou vznikat práva a povinnosti subjektům vnitrostátního práva (FO, PO)

        • jedná se v podstatě o souvztažný účinek k přímé použitelnosti

        • může být vymáháno na vnitrostátní úrovni

    26/62 Van Gend en Loos

    • zde byl poprvé judikován v souvislosti s ustanoveními primárního práva tento specifický princip

    • přímý účinek norem práva EU je vázán na splnění kritérií – Van Gend en Loos formule (test)

      • dnes platí obecně pro všechny normy unijního práva

      • po splnění kritérií mohla být norma přímo vymahatelná před vnitrostátním soudem

      • podle původního znění měl být přímý účinek přiznán pouze těm ustanovením primárního práva, která byla dostatečně:

        • jasná

        • přesná

        • nepodmíněná

        • zavazující se k negativní povinnosti (zdržet se)

        • nespojená s žádnou výhradou ze strany společenských států

        • nezávislá na žádném prováděcím opatření (orgánů Společenství nebo členských států)

    Témata, do kterých materiál patří