9.-10._Vyvoj_ceskoslovenskeho_prava_v_letech_1945_O_1989_O_handout

Seminář č. 9 a 10

Vývoj československého práva v letech 1945 – 1989 – I. a II.

• Národní výbory1

Národní výbory v českých zemích a na Slovensku vnikaly v období národně osvobozeneckého vývoje. Po osvobození bylo třeba v návaznosti na Košický vládní program připravit pro národní výbory právní úpravu. Ta byla obsažena ve vládním nařízení 4/1945 Sb.2. Nařízení spolu s dekretem vytvářelo třístupňovou strukturu – místní, okresní a zemské národní výbory3.

Na Slovensku dostaly výbory základ nařízením předsednictva Slovenské národní rady č. 26 Zb. N. SNR o národních výborech (7. 4. 1945). Výslovně byly zrušeny obecní, obvodní notářské úřady a okresní i župní úřady a okresní národní výbory si měly samy sobě zřídit podřízený notářský aparát. Místní národní výbory podléhaly okresním národním výborům a ty Slovenské národní radě.

Výbory plnily rozmanité úkoly na osvobozeném území. Významnou rolí byla očista od zrádců a kolaborantů. Účast je projevila jednak v navrhování osob, které zastávaly funkce soudců z lidu, žalobců a zapisovatelů. A druhak – ale jen v českých zemích – v přímém stíhání méně závažných trestných činů zrádců a kolaborantů. Tato činnost byla na Slovensku upravena v nařízení SRN č. 33 a 83/1945 Zb. N. SRN., č. 88/1945 Zb. N. SRN., a v českých zemích z dekretu prezidenta republiky č. 16 a 17/1935 Sb.

Prověřovaly politickou a národní spolehlivost občanů a pracovníků a pomáhaly v tomto směru i ostatním státním úřadům a institucím. Organizovaly i odsun Německého obyvatelstva a zajišťovaly osidlování v pohraničí a vydávaly osvědčení o národní spolehlivosti. Prováděly také konfiskaci. Pracovaly dále v oblasti kulturní, zdravotní a sociální. Prováděly očistu kulturního života. A začaly uskutečňovat první kroky k jeho demokratizaci.

• Zásahy do ekonomiky po válce

Nastaly velké strukturální změny jak v průmyslu, tak v zemědělství. Zejména konfiskace zemědělského majetku Němců, zrádců a kolaborantů. Toto stanovil již Košický vládní program a dále to upravil dekret prezidenta z dne 21. června 1945 (č 12/1945 Sb.)4. Byly zajištěny majetky, které toho času byly v držbě, vlastnictví anebo ve správě: občanů nepřátelských států5 (Německa a Maďarska), občanů Československa, kteří zradili, akciových a jiných společností, v jejichž správě se nacházely osoby z výše uvedených kategorií. Zajištění majetku a dosazení správy provedl příslušný národní výbor. Dekret vytvořil předpoklad pro novou pozemkovou reformu, při níž změnily majitele pozemky o rozloze cca 3 miliony ha.

Významným zásahem bylo znárodnění podle dekretů prezidenta č. 100-104/1945 Sb., které znárodnilo doly, banky, pojišťovny, hutě a závody nad 500 zaměstnanců, někdy i nad 150 zaměstnanců. Ve znárodněných podnicích pracovalo 62% všech zaměstnanců v průmyslu. Další zásahy se provedly na základě budovatelského programu Gottwaldovy vlády. Proto v září 1946 ministerstvo zemědělství prosadilo šest zemědělských zákonů (Ďurišovy zákony) – 1. zákon o revizi pozemkové reformy z první republiky, 2. zaknihování přídělů konfiskovaného majetku, 3. zamezení drobení půdy, 4. úpravu práva na honitbu, 5. scelování rozdrobených polí, 6. zajištění pomoci rolníkům při plnění dvouletky6.