9.-10._Vyvoj_ceskoslovenskeho_prava_v_letech_1945_O_1989_O_handout
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
U soudů první instance se senáty skládaly z jednoho soudce z povolání a dvou soudců z lidu jako přísedících. V druhé instanci byly dva soudci z povolání (jeden předsedal) a tří soudci z lidu. Soudci z lidu byli připuštěni i k rozhodování o stížnosti pro porušení zákona (nejvyšší soud), v tom případě byl senát složen ze tří soudců z povolání a dvou soudců z lidu.
Zlidovění soudů předpokládalo vytvoření státního soudu (č. 232/1948 Sb.)9, který sídlil v Praze a měl samostatná oddělení v Brně a Bratislavě. Skládal se z prezidenta a viceprezidentů (potřebný počet), soudců z povolání i z lidu. Senáty byly pětičlenné (předseda a dva členové byli soudci z povolání, dva členové byli soudci z lidu10). Složení senátů sestavoval prezident soudu na celý rok, sám mohl předsedat kterémukoli senátu, pokud nebyl z této věci výslovně vyloučen. Druhou instancí po státním soudu byl nejvyšší soud, který rozhodoval v pětičlenných senátech. Podléhal-li obviněný vojenské pravomoci, museli být dva členové vojenskými soudci činnými u Nejvyššího vojenského soudu11. Část pravomocí v trestních věcech se přenášela na akční pětky, akční trojky, což byly mimosoudní orgány.
Hlavní změny přinesl Ústavní zákon č.64/1952 Sb., o soudech a prokuratuře a k jeho provedení byl vydán zákon č. 66/1952 Sb., o organizaci soudů.
Zákon zavedl jen dva druhy soudů: obecné (lidové soudy, krajské soudy a nejvyšší soud) a zvláštní (vojenské a rozhodčí soudy). Pravomoc státního soudu přešla na krajské soudy. V 50. letech se zejména trestní soudy staly rozhodujícím nástrojem nátlaku státu, především díky politickým monstrprocesům.
Zákon č. 36/1957 Sb., o volbách soudců, soudců z lidu lidových a krajských soudů. Soudcem lidového nebo krajského sudu se mohl stát československý občan, který byl oddán lidově demokratickému zřízení, byl občanky bezúhonný, měl právo volit do národních výborů, měl potřebné znalosti a v den volby dosáhl 23 let.
Soudružské soudy – soudily například prohřešky v pracovněprávní oblasti (absence, krádeže; vznikaly v rámci jednotlivých podniků); rodinné sporu (neplacení výživného) a narušení pravidel socialistického soužití -> nebyly součástí soudní soustavy
Státní arbitráž – řešení majetkových sporů mezi státními, národními a komunálními podniky; Byla státním podnikem. V roce 1953 vznikly dvě větve – Státní arbitráž ČSR a Státní arbitráž pro Slovensko.
Přijetí nové „socialistické“ ústavy v roce 1960 si vyžádalo dílčí změny v organizaci soudů. Dle zákona č. 62/1961 Sb. o organizaci soudů byla nyní soudní soustava tvořena místními lidovými soudy, okresními soudy, krajskými soudy a Nejvyšším soudem. V oblasti vojenského soudnictví pak vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.