9.-10._Vyvoj_ceskoslovenskeho_prava_v_letech_1945_O_1989_O_handout

Hospodářský zákoník č. 104/1964 Sb.

Stav, kdy byly dílčí předpisy hospodářského charakteru subsidiárně upravovány občanským zákoníkem, přestal platit vydáním hospodářského zákoníku. U jeho zrodu stála myšlenka, že vztahy mezi socialistickými organizacemi jsou ze své podstaty odlišné od „hmotného a kulturního uspokojování potřeb pracujících“, což upravoval občanský zákoník.

Hospodářský zákoník (č. 109/1964 Sb.) upravoval vztahy vznikající při plánovitém řízení národního hospodářství a při vlastní činnosti socialistických organizací. Subjekty hospodářských vztahů byly socialistické organizace, jejichž účelem bylo plnit plán, nikoli dosahovat zisku.

Členil se na preambuli, zásady hospodářských vztahů a dvanáct dále členěných částí. Rozlišovány dle něj byly státní, družstevní a společenské socialistické organizace. Státním organizacím byl majetek propůjčen ze státního socialistického vlastnictví, družstevní organizace hospodařily v prvé řadě s majetkem, který jim propůjčili jednotliví členové, svěřen jim však mohl být i majetek státní.

Principem fungování národního hospodářství byla jeho celistvost, řízená ústředními orgány KSČ pomocí státních plánů rozvoje národního hospodářství.

Hospodářský zákoník byl po sametové revoluci několikrát novelizován, nakonec byl nahrazen obchodním zákoníkem (513/1991 Sb.).

• Rodinné právo

Zákon č.. 265/1949 Sb., o právu rodinném

Kodifikace rodinného práva, které se vyčlenilo ze systému občanského práva, představovala první z kodifikací v rámci právnické dvouletky. Proto byl zákon o právu rodinném přijat již v roce 1949 pod číslem 265/1949 Sb.

Manželství bylo chápáno jako trvalé životní společenství muže a ženy založené na vzájemných citových vztazích. Uzavřeno mohlo být pouze před místním národním výborem13. Rozvedeno mohlo být pouze výjimečně, a to za předpokladu, že je hluboce rozvráceno a nadále neschopné plnit svou funkci.

Okolnostmi, které vylučovaly uzavření manželství, byly kromě již existujícího manželství blízké příbuzenství, nedostatek věku či omezená způsobilost k právním úkonům.

Na rozdíl od ABGB byli nyní manželé zrovnoprávněni – dle § 15 „mají v manželství muž i žena stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni a vzájemně si pomáhat.“ Majetkové vztahy mezi manželi byly upraveny zákonným majetkovým společenstvím (dřívější název pro bezpodílové spoluvlastnictví manželů) – tj. majetek nabytý během manželství, vyjma majetku získaného darem či děděním, se stával společným majetkem obou.

Děti podléhaly moci rodičovské, na které se ale podíleli oba rodiče, patriarchální moc tedy vzala definitivně za své.

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině

Zákon o rodině z roku 1963 navazuje na úpravu z roku 1949. Rozdělen je na čtyři části – manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchova nezletilých dětí a výživné. Neupravoval tedy majetkové vztahy mezi manžely, ty byly upraveny v občanském zákoníku.