9.-10._Vyvoj_ceskoslovenskeho_prava_v_letech_1945_O_1989_O_handout

V reakci na sucho v létě 1947 a jako kompromis vznikl návrh o mimořádné dávce z majetku a z nadměrných zisků (zákon č. 185/1947 Sb.). Rodiny s majetkem nad milion Ksč ke dni nabytí zákona, které zároveň nezaplatily v roce 1947 méně než 50 tisíc Ksč na dani, měly zvýšenou daňovou povinnost o 2 až 20%7

Velice významným krokem bylo nepřijetí Marshallova plánu, pod nátlakem Stalina.

• Právnická dvouletka

Základním cílem období let 1949-1950, které je označováno jako „právnická dvoutetka“ bylo navození takového právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy komunistické vlády.

Nutnost vytvoření nového právního řádu zdůrazňoval i Klement Gottwald, který prohlásil, že „je třeba zlikvidovat ten nemožný stav, kdy u nás platí zákony z doby Marie Terezie.“ I z tohoto důvodu vláda uložila 7. a 14. července 1948 ministerstvu spravedlnosti vypracovat osnovy zákoníků (do 1. 9. 1950) a poté je předložit k jejich schválení. Osnovy zákoníků se měly zabývat jak hmotně právními normami, tak i normami procesními. Dále se mělo jednat i o změny v organizaci soudnictví. Právo mělo projít celkovou novou kodifikací, a to „způsobem odpovídajícím současným sociálním a hospodářským poměrům“.

Chystané kodifikace měly mít unifikační charakter – tedy měly platit pro celé území ČSR. Pro jejich vypracování byly zřízeny čtyři kodifikační komise – pro občanské právo hmotné, občanské právo procesní, trestní právo a zvláštní úkoly8. Tyto komise se pak dále dělily do subkomisí, např. v oblasti občanského práva na subkomisi pro dědické či subkomisi pro věcné právo.

Návrhy byly výsledkem činnosti velkého počtu lidí z řad vysokoškolských pedagogů, soudců, prokurátorů či advokátů. Silně však byl zastoupen i laický prvek (dělníci z ČKD, mládežničtí funkcionáři aj.). Velký důraz byl kladen na využívání sovětských zkušeností – A. V. Venědiktov nebo A. J. Vyšinskij.

Návrhy jednotlivých kodexů byly 28. 10. 1949 předloženy tehdejšímu ministru spravedlnost Alexeji Čepičkovi (Čepička byl zeť Gottwalda).

Výsledky byly:

Prvním výsledkem právnické dvouletky byl zákon o právu rodinném, publikovaný pod číslem 265/1949 Sb.

V oblasti občanského práva byl přijat nový občanský zákoník – tzv. „střední kodex“ – 141/1950 Sb. a občanský soudní řád – 142/1950 Sb.

Na poli trestního práva byly přijaty čtyři kodexy – trestní zákon (86/1950 Sb.), trestní řád (87/1950 Sb.), trestní zákon správní (88/1950 Sb.) a trestní řád správní (89/1950 Sb.).

Východiskem pro pozdější hospodářské právo se stal zákon č. 99/1950 Sb. o hospodářských smlouvách a státní arbitráží. Podkladem pro kolektivizaci zemědělství se stal zákon o organizaci JZD – 69/1949 Sb.

Struktura soudů

Soudnictví se proměnilo zákonem č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. Na něj navazoval zákon č. 320/1948 Sb., o územní organizaci krajských a okresních soudů. Soudní řízení poté upravovaly zákony vydané během právnické dvouletky (1949-1950). Soudní moc vykonávaly okresní soudy, krajské soudy a Nejvyšší soud (jako řádné soudy). Soudy rozhodovaly v senátech. Soudce z povolání však mohl v některých věcech fungovat i jako samosoudce.