9.-10._Vyvoj_ceskoslovenskeho_prava_v_letech_1945_O_1989_O_handout

Trestní řád č. 87/1950 Sb.

Trestním řádem byl zrušen dosavadní trestní řád z roku 1873, který byl postaven na velmi liberálních zásadách. Nejvíce se při tvorbě institutů projevily sovětské vlivy. Dokonce bylo stanoveno v § 1, že má vychovávat občany „k ostražitosti vůči nepřátelům pracujícího lidu a jiným rušitelům jeho budovatelského úsilí a k plnění občanských povinností“. Především byla upravena jednotlivá stadia trestního řízení.

Trestní řád rozeznával přípravné řízení, hlavní líčení před soudem, následovalo odvolací řízení, mimořádné opravné prostředky a řízení o nich. Rozhodující role v trestním řízení byla svěřena okresnímu, popřípadě státnímu prokurátorovi.

Státní prokurátor se dokonce mohl rozhodnout o neoznámení a neprokázání těchto činů - o spolčení, nadržování a podněcování k nim, rozhodoval také o trestných činech příslušníků SNB12. Výslech obviněného byl veden prokurátorem, současně prokurátor vedl výslech svědků, shromažďoval důkazy, rozhodoval o uvalení vazby. V kompetenci prokurátora bylo rozhodování např. o domovních prohlídkách.

Nový trestní řád byl vydán roku 1956 jako zákon č. 64/1956 Sb. Nahrazoval některá represivní ustanovení. Nejvýrazněji byla změněna podoba přípravného zřízení.

Trestní zákon č. 140/1961 Sb.

Vybudování socialismu s sebou přineslo i zmenšení napětí mezi jednotlivými třídami. Pro odstranění nedostatků TZ z roku 1950 byl proto roku 1961přijat zákon nový – TZ č. 140/1961 Sb. Novelizace se pak dočkal v roce 1965 (č. 56/1965 Sb.), platil v pozměněné podobě až do r. 2009. Sníženy byly trestní sazby, maximální výměra odnětí svobody činila 15 let, trest smrti se stal výjimečným. Soudy mohly častěji využívat podmínečného odsouzení a podmínečného propuštění. I tak si ale zákoník uchoval svou převážně represivní podobu, byť lze zahlédnout snahy o převýchovu pachatele.

Zákon se dělil na obecnou a zvláštní část, ta se pak dělila na 12 hlav podle jednotlivých skupin deliktů (např. TČ proti republice, TČ hospodářské, TČ proti rodině a mládeži atd.)

Trestní řád č. 141/1961 Sb.

Trestní řád z roku 1961 přinesl v reakci na soudní praxi let padesátých do trestního řízení několik zlepšení. Výslovně formuloval presumpci neviny, zdůraznil zásady objektivní pravdy či ústnosti v řízení před soudy. Zakotvena v něm byla taktéž zásada „in dubio pro reo.“

• Pracovní právo

Při tvorbě nového občanského zákoníku nebyla do jeho obsahu zahrnuta pracovněprávní ustanovení. I nadále tak zůstala úprava pracovního práva značně roztříštěna. Do pozadí ustupoval soukromoprávní charakter a převážily veřejnoprávní prvky.

Mzdové otázky byly řešeny zákonem o státní mzdové politice z roku 1948, dle kterého vyměřovalo výši mzdy ministerstvo sociální péče. Úprava placené dovolené na zotavenou se opírala o zákon z roku 1947, další úpravy nastaly v roce 1957. Vedení podniků bylo povinno dbát bezpečnostních předpisů, které stanovoval zákon o bezpečnosti při práci (67/1951 Sb.), dohled nad jejich dodržováním vykonávala Revoluční odborová hnutí (ROH). K úpravě odpovědnosti za škody při výkonu práce došlo v roce 1958.