Závěrečná zpráva z oborové praxe (přírodopis)

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

KATEDRA BIOLOGIE

Oborová praxe

Závěrečná zpráva z exkurzí

Vypracoval: Daniel Sikora

UČO: 430115

Studijní kombinace: přírodopis, matematika

Datum: 25. 11. 2015

Zadala: Mgr. Libuše Vodová, Ph.D

V této práci zhodnocuji, především na základě svých vlastních poznámek, odbornou problematiku z exkurzí do čtyř navštívených odborných biologických pracovišť, které byly doprovázené výkladem. Respektive udávám, co jsem se na daných pracovištích dozvěděl či zde popisuji mechanismy fungování samotných pracovišť.

V závěru této práce se snažím u každé z exkurzí ohodnotit možnosti jejího didaktického využití. Na základě svých vlastních zážitků posuzuji zda, jak a proč bych dané odborné biologické pracoviště eventuálně využil, případně nevyužil, jako možný budoucí učitel pro účely své výuky přírodopisu na základní škole.

První mnou navštívená exkurze byla v pivovaru Starobrno, Hlinky 160/12, Brno, v pondělí dne 5. 10. 2015 v době zhruba 13:00 – 14:30.

Hlavním cílem je zde především odborně vysvětlit proces výroby piva.

Snažím se zde tedy popsat, jaké suroviny, technologie a postupy se využívají při zhotovení piva, a také, které druhy piva a pivní značky se zde vyrábí či jaký má zdejší pivovar prestiž.

Starobrněnský pivovar se začal stavět roku 1872 díky Josefu Mandelovi a Herrmannu Hayekovi. Oba byli německého původu. Od počátku 20. století se v pivovaru vaří zejména světlé i černé 10° pivo, 11° ležák, 12° zelený Březňák, světlé i černé 14° pivo a nealkoholické pivo. V roce 1995 proběhla privatizace pivovaru a postupně stále docházelo k modernizaci technologií, dodnes patří k největším pivovarům na Moravě. Po devíti letech byl pivovar prodán nizozemské pivovarnické společnosti Heineken.

Vyrábí se zde piva zejména značek Starobrno, ale i Zlatý Bažant, Zlatopramen, Hostan, popř. jiných.

Pro výrobu piva se využívají především tři základní suroviny, jsou jimi ječmenný slad (zde ječmen z oblasti Hané), chmel (zde žatecký granulovaný poloraný červeňák) a voda. Jako kultura hluboce prokvašující se využívají pivovarské kvasnice spodního kvašení. Kvasnou chemií se na konci 18. století zabýval František Ondřej Poupě, který je považován za zakladatele českého pivovarnictví.

Při samotném procesu výroby piva se nejprve ve sladovně ukládá slad do šrotovníku. Ten se pak změkčuje ve vystírací kádi, která je naplněná vodou. Topí se zde párou. Souprava je řízená programem, pracuje zde jen jeden operátor za třísměnnou směnu. Za jeden den zde prochází várka zhruba 5 000 hl.

Následuje proces rmutování ve varní soupravě (zde nejmodernější v Evropě), kde výrobu za směnu řídí jeden operátor. Slad ze šrotovníku putuje do vystíracího kotle a při 52 °C dochází k enzymatickému štěpení bílkovin. Dále ve rmutovacím kotli se při 62 °C degraduje škrob na maltózu (zcukření). Poté při 72 °C dochází ke vzniku dextrinů, jež udává obsah alkoholu v pivě.