Závěrečná zpráva z oborové praxe (přírodopis)

Šestou část tvořily modely člověka neandrtálského (druh Homo neanderthalensis nebo poddruh Homo sapiens neanderthalensis), který žil paralelně s Homo sapiens. Dorůstal výšky 170 cm, vážil do 90 kg. Vyznačoval se ochlupením, světlejší pokožkou, většíma očima, předkusem čelistí, větší kapacitou mozkovny či zkrácenými končetinami. Známé jsou jeho nástroje např. z křišťálu. Kvůli klimatickým podmínkám měl zrychlený ontogenetický vývoj, vzhledem k tomu vyhynul oslabením imunity.

Poslední části naší exkurze byly pravěké exponáty druhu Homo sapiens, jehož počátky sahají asi 200 000 let zpět. Vyznačuje se zejm. větší mozkovnou, vyšším intelektem či náboženským myšlením.

Mezi expozicemi jsou zde ukázky z různých rituálů jako třeba pohřebních, v rámci kterých byly např. roku 1986 objeveny v Dolních Věstonicích pozůstatky tří lidí dožitého věku do 20 let, kde jeden z nich zřejmě kulhal. Dříve byl takový člověk s omezeným pohybem uctíván za šamana, který měl mj. léčit. S rituály byla také spjata výroba loutek, vyráběné z kůže či mamutoviny, jež sloužily mj. k uvádění do transu.

Tehdy byla s člověkem spjata především zvířata jako např. jeskynní medvěd, dhoul či sob polární. Významné jsou repliky skalních maleb, mj. z přírodního hliníku, spjaté s rituály přivolání úspěchů při lovu, z jeskyně Altamira ve Španělsku či Lesko ve Francii. Z proslulých sošek venuše, související s kultem mateřství, vyráběných např. z hlíny či tuku, známe zejm. Věstonickou venuši (D. Věstonice) nebo i z vápence vyrobenou Willendorfskou venuši ze Stránské skály (území dnešního Brna).

Součástí naší exkurze byla také inovovaná výstava umělce Zdeňka Buriana, která hypoteticky velmi realisticky zobrazuje vývoj života na Zemi, jenž je uspořádáván v obrazech do jednotlivých etap. Tento malíř se stal významným průkopníkem v umění i ve vědě, neboť je i dodnes pro mnohé inspirací.

Jak již v úvodu zmiňuji, zde se snažím u každé exkurze ohodnotit možnosti jejího didaktického využití. Jako možný budoucí učitel posuzuji na základě vlastních zážitků z jednotlivých exkurzí zda, jak a proč bych dané odborné biologické pracoviště případně využil nebo nevyužil pro účely své výuky přírodopisu na základní škole. Také zde zvažuji, do jaké výuky by se eventuálně dal využít tematický rámec jednotlivých exkurzí.

Již na první dojem zní, zvlášť pro náš národ, tématika výroby piva či piva vůbec poměrně velice lákavě. Pravdou je, že prostředí pivovaru na mě působilo poměrně sympaticky, pochopit však všechny možné technologie a procesy výroby piva nebylo tak pohodlné. Velmi náročné bylo pro mě místy soustředit se na výklad pana průvodce během exkurze, kvůli zhoršené slyšitelnosti jednak vlivem celkového venkovního prostředí, tak i vlivem ztišeného hlasu pana průvodce, avšak přesvědčil mě svou velice pozoruhodnou znalostí a zkušeností týkající se výroby piva.