Protokol_Soustava_kozni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otisky dlaně provádíme tak, že nejprve rozetřeme barvu na lahev. Otisk provedeme na střed papíru, na němž máme otisky prstů příslušné ruky.
Proband převalí celou ruku přes lahev (dlaň i prsty), musí držet prsty natažené, ale současně musí být ruka uvolněná, aby se celý terén dokonale otisknul.
Potom ovineme papír na láhev a valivým pohybem přes papír celou ruku otiskneme. Při pohybu ruky po válci na hřbet ruky mírně tlačíme, aby byl otisk dokonalý.
Okamžitě po zhotovení každého otisku zkontrolujeme, zda je otisk otisknut kompletně. V případě neúspěchu postup opakujeme.
Hodnocení otisků prstů:
Každý otisk prstu má svou kvalitativní i kvantitativní charakteristiku.
Kvalitativní charakteristika je dána tvarem hlavního vzoru, který papilární linie tvoří na středu otisku. Nejvýznamnější hlavní vzory jsou: smyčka, oblouček, závit neboli vír. Vedlejším vzorem je triradius (rozběhnutí tří linií z jednoho místa. Smyčka otevřená ve směru radiálním se nazývá smyčka radiální a má vedlejší vzor na straně ulnární. Oblouček je buď plochý, střechovitý, nebo stromovitý. Jeho kvantitativní charakteristika se rovná nule, protože nemá vedlejší vzor nebo vedlejší vzor leží na vzoru hlavním. Závit a dvojsmyčka mají vedlejší vzory dva. Mají tedy také dvě kvantitativní charakteristiky: ulnární a radiální.
Monomorfní ruce
Stupěn nejvyšší symetrie.
Vznikají v případě, kdy se na obou rukou a na stejných prstech a ve stejném pořadí vyskytují stejné vzory.
Typy vzorů na prstech
Typy vzorů – základní (A, W, L – Lu a Lr ) a odvozené – TL, CP, LP, At)
A) základní
B) odvozené útvary
Centrální jádro(CP) Dvojklička (TL) Stanový oblouček (At)
Kvantitativní charakteristiku určuje počet linií protínajících spojnici středu hlavního vzoru se vzorem vedlejším, který leží proximálněji.
Pro kriminalistickou identifikaci mají největší význam drobné detaily tzv. markanty nebo minucie, jako je přerušování linií, ostrůvkovitost, splývání a rozdvojování. Právě tyto detaily jsou pro každého charakteristické a v tom smyslu platí, že neexistují dva zcela stejné otisky. Naproti tomu kvalitativní a kvantitativní charakteristiky se dědičně přenášejí.
Markanty:
Pokud byla odstraněna, nebo zničena zárodečná vrstva kůže, vznikla po zhojení jizva (jizevnatá tkáň), která neobsahovala žádné papilární linie.
Postup:
Při hodnocení otisků potřebujeme lupu. K počítání linií a ke stanovení průměru linií je dále potřebná ostrá jehla.
Před vlastním popisem jednotlivých vzorů si všimneme, že se v blízkosti každého skutečného vzoru tvořeného papilárními liniemi nachází triradiový bod, ve kterém se stýkají tři systémy papilárních linií. Linie se mohou v triradiovém bodě stýkat – pak je vzniklý útvar označen jako triradius - T. V případě, že se linie v okolí triradiového bodu spojují, nazývá se tento útvar deltu – D (je pojmenován podle plošky, kterou linie obklopují). Linie také mohou triradiový bod obcházet, aniž by se spojily.