Stanovená respirace rostlin gazometricky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stanovení respirace rostlin gazometricky
Procesem respirace je možné vytvořit energii v rostlinném těle i tam, kde neprobíhá fotosyntéza.
Rychlost respirace závisí na energetických potřebách rostliny spojenými s růstem, udržením homeostázy a příjmem minerálních živin z prostředí.
Vysoké rychlosti respirace tedy dosahují především mladé, vyvíjející se rostliny.
Nedostatek minerálních živin může ovlivnit rychlost respirace ve smyslu nedostatku materiálu pro růst nové biomasy, konkrétně nedostatek fosforu může způsobit přímé zpomalení rychlosti respirace, protože dostatek fosfátových iontů je třeba pro tvorbu ATP.
Příprava aparatury k měření
úloha č.1: Stanovení vlivu nedostatku minerálních živin na rychlost respirace
Materiál:
kořeny rostlin z kultivačního experimentu (kontrola, bez N, bez P, bez Fe)
Postup:
Odřízneme kořeny rostliny a uložíme do měřící nádoby, uzavřeme těsnicí zátkou.
Nádobu napojíme pomocí trubiček na pumpu a vložíme do lázně termostatu. Po asi 5 minutách dojde k ustálení teploty a rychlosti výdeje CO2 vzorkem.
Připojíme nádobku se vzorkem do měřicího systému, zkorigujeme průtok plynu přes měřicí nádobku.
Po nastavení aparatura sledujeme na analyzátoru hodnoty asi 10 min, po ustálení zapíšeme výslednou hodnotu používanou pro výpočet rychlosti respirace.
Společně s hodnotou CO2 zapisujeme i hodnotu průtoku systémem na konci měření.
Odpojíme měřicí nádobku ze systému, kořeny vyjmeme a stanovíme jejich sušinu.
Měření opakujeme vícekrát u každého vzorku.
Rychlost respirace spočítáme podle vzorce:
Vr = (Δ CO2 * f * k)/ m (µmol·g-1·h-1)
Δ CO2 - vzestup koncentrace CO2 po průchodu nádobkou (ppm, tj. µl·l-1)
f - rychlost průtoku plynu systémem při měření (l·h-1)
k - převodní koeficient pro převod objemového množství CO2 (µl) na látkové množství (µmol); pro teplotu 22 °C a průměrný atmosférický tlak je k = 0,041 (µmol·µl-1). (Pro přesné stanovení je možné vypočíst ze stavové rovnice plynů [p*V=n*R*T] podle aktuální teploty a tlaku v den měření.)
m - hmotnost sušiny vzorku (g)
Úloha č.2: Stanovení změn v rychlosti respirace u semen v různém stádiu klíčení
Materiál:
4 nebo 36 hodin naklíčená semena pšenice a vlčího bobu
Postup:
Aparaturu používáme stejným způsobem jako v minulé úloze.
Do měřicí nádobky dáváme přibližně polévkovou lžíci semen
Vyhodnocení:
označení vzorku referenční hladina CO2 (ppm) naměřená hladina (ppm) průtok (l/min) teplota (°C) sušina (g) rozdíl hladin CO2 (ppm) rychlost respirace (µmol CO2 / g.h) srovnání průměrná Vr bez P 920,5 1083 0,3 21 0,6226 162,5 192,620 61,90% bez Fe 728,25 885,5 0,25 24 0,3722 157,25 259,830 83,50% bez N 794,5 900 0,25 22 0,5864 105,5 110,645 35,56% kontrola 728,25 1067 0,25 24 0,6695 338,75 311,174 100% bob 4 hodiny (1) 920,5 1045 0,3 21 7,5921 124,5 12,102 9,623 bob 4 hodiny (2) 728,25 812 0,25 24 7,2102 83,75 7,144 bob 36 hodin (1) 794,5 1450 0,25 22 9,9737 655,5 40,420 48,202 bob 36 hodin (2) 728,25 1300 0,25 24 6,2807 571,75 55,985 pšenice 4 hodiny (1) 920,5 986 0,3 21 7,4271 65,5 6,508 6,091 pšenice 4 hodiny (2) 728,25 788 0,25 24 6,4758 59,75 5,674 pšenice 36 hodin (1) 794,5 980 0,25 22 8,1907 185,5 13,928 16,388 pšenice 36 hodin (2) 920,5 1111 0,3 21 7,459 190,5 18,848