5. Sociální jednání a sociální hodnoty

Sociální jednání a sociální hodnoty

V naší prezentaci se věnujeme tématu sociálního jednání a sociálních hodnot. Nejdříve bychom vymezily pojem sociální jednání a ve zkratce představily rozdělení typů sociálního jednání podle sociologa Maxe Webera. Poté bychom se však zaměřily především na sociální hodnoty, na dynamiku hodnot a rozebraly tři koncepce pojetí sociálních hodnot. Na závěr bychom rády ukázaly jeden z aktuálnějších výzkumů hodnotových žebříčků.

Sociální jednání

Jednání je oproti chování vždy vědomá a na cíl zaměřená činnost. Sociální jednání je orientováno na minulé, přítomné, či v budoucnosti očekávané chování jiných. Cílem sociologie je podle Maxe Webera pochopení důvodů aktérů k jednání. Rozděluje proto sociální jednání na čtyři typy. Prvním z nich je jednání tradiční, to je určeno prostřednictvím zažitých zvyků a návyků. Druhým typem je afektivní jednání, jež se orientuje na aktuální afekty a citové stavy. Dále rozlišuje jednání, které je určeno skrze vědomou víru na etickou, estetickou, náboženskou nebo jinou bezvýhradně vlastní hodnotu, která není závislá na úspěchu. Takové jednání nazývá hodnotově-racionální. Posledním typem je jednání účelově-racionální, které se zaměřuje na úspěch a dosažení racionálně vytčeného cíle. 1

Sociální hodnoty

V obecném pojetí je hodnota vše, co je pro člověka vzácné, čeho si váží, za co bojuje a je schopen pro to něco obětovat. Často také lidé říkají, že hodnota je něco, co dává naším životům smysl. Hodnoty můžeme chápat také jako prostředky, s jejichž pomocí získáváme něco pro nás důležitého. Jde o vztah subjektu a objektu a významu, které má objekt pro subjekt při uspokojování jeho potřeb. V sociologii jsou potom hodnoty prvky, které jsou sdílené sociální skupinou a vyjadřují základní orientaci a společné cíle společnosti. Milton Rokeache chápe hodnoty jako hybnou sílu lidského jednání a rozlišuje hodnoty instrumentální (využívané k získání něčeho, po čem toužíme; způsoby jednání, které nám pomáhání k dosažení vytouženého cíle) a hodnoty terminální (obecné cíle a ideály; představa cílového stavu).

Dynamika hodnot

Hodnoty se neustále mění a přizpůsobují se aktuální sociální realitě. Z toho důvodu rozlišujeme aktuální žebříček hodnot, který se mění podle aktuálních hodnotových preferencí, a dlouhodobou hodnotovou orientaci, jiným názvem hodnotové vědomí nebo hodnotový systém, která je relativně stabilní a představuje přístup jedince k vnějšímu světu.

Existuje mnoho výzkumů, které se zabývají studiem hodnot a které ze sebraných dat vytvářejí hodnotové žebříčky určité skupiny obyvatelstva. Můžeme rozlišit dva druhy výzkumů, jež zkoumají hodnoty. První z nich je kvantitativní sociologický empirický výzkum založený ad hoc. To znamená, že výzkum nevychází z ucelené koncepce pojetí hodnot, protože téma hodnot je velmi složité a proměnlivé, a proto se výzkumy opírají o to, co se v dané době za hodnoty považovat dá. Výhodou těchto výzkumů je, že prostřednictvím jejich poznatků získáváme přehled o hodnotách v dlouhé časové řadě. Druhým druhem výzkumů jsou takové, které vycházejí z nějaké koncepce pojetí hodnot. V dnešní době je většina výzkumů založena na jedné z těchto tří koncepcí.