FRANCIE

o  zahraniční politika – chtěl rozbít habsburské obklíčení – Francie jedním z hlavních 

účastníků 30leté války – zavedl stálou armádu, loďstvo, zvýšil daňové břemeno, zesílil 
politiku merkantilismu  

o  ½ 17. st. – rozvoj díky úspěchu při vytváření francouzského národa – hospodářské 

svazky mezi S a J zesílily, zvláště po likvidaci hugenotské strany, rychle vzrůstala a 
bohatla velká průmyslová a obchodní města – především Paříž – hlavní středisko 
hospodářského života, velký význam + renesance sjednotila francouzštinu = vyvinula 
se z pařížského dialektu  

•  po smrti Richelieua vládl první ministr kardinál Mazarin – pokračoval v jeho politice – vysoká 

šlechta se pokusila opět získat vliv na řízení státu – využila opozice pařížského parlamentu = 
soud stavějící se proti svrchované vládní moci hlavně požadavkem zkoumat každý královský 
edikt o daních – parlamentní opozičníci se dohodli s Mazarinem – vysoká šlechta = „fronta 
princů“ proti nim začala bojovat – 1653 vojensky ukončeno toto poslední feudální povstání 
proti neomezené královské moci 

•  Ludvík XIV. 

o  doba největšího mocenského rozmachu – absolutismus Francie vzorem evropským 

monarchiím  

o  zásahy do daňového systému – zvyšující se finanční nároky na vnitřní i zahraniční 

politiku – zásadní hospodářská reforma ovlivněná anglickou teorií merkantilismu – 
francouzský ministr financí Colbert – základním cílem reformy oživení zahraničního 
obchodu – zvýšení vývozu, omezení dovozu 

o  zahraniční politika – expanzivní – snažil se upevnit vedoucí postavení Francie 

v Evropě – útočné války trvaly 30 let (60.-90. léta 17. st.) – rozšíření území na S a V, 
vyčerpání Nizozemí – převahu v námořním obchodě měla Anglie